Císařská hymna

Čtvrtek, 13 Leden 2011 10:32 |

Císařská hymna, nebo také lidová hymna (německy Volkshymne), byla naší státní hymnou do roku 1918. Jedná se o jednu z nejstarších národních hymn na světě a často je považována za jednu z nejkrásnějších. Dnes stejnou melodii používá Německo s vlastními slovy, která však vznikla až dlouho poté, co začala tato skladba sloužit jako hymna rakouské mnohonárodnostní říše.

Hudbu složil r. 1797 Franz Joseph Haydn, jako součást svého Kaiserquartetta 2 Set, opus 76, No. 3 G major pro císaře Františka II. (I.).

Haydn byl během své první cesty do Anglie okouzlen královskou hymnou God Save the King a usoudil, že právě v této době válek s reboluční Francií by rakouská říše potřebovala píseň, která by sjednotila lid v jeho loajalitě, věrnosti a lásce ke svému panovníkovi. Když se tedy vrátil do Vídně, poradil se se svým mecenášem, baronem Gottfriedem van Swieten. Ten byl nápadem nadšen, zadal básníku Lorenzi Haschkovi napsání textu písně a nechal Haydna složit melodii. Úkol byl hotov v únoru 1797 a poprvé byla hymna veřejně zahrána u příležitosti císařových narozenin 12. února 1797.

Jako je častým případem u Haydnových skladeb, i zde se uvažuje o skladatelově inspiraci lidovou hudbou. Jako jeden z možných zdrojů inspirace se uvádí chorvatská lidová píseň “Stal se jesem”, pocházející z kraje Mezimuří. Haydn sám si této své skladby velmi cenil a v posledních letech před smrtí se často těšil jejím přehráváním na klavír.

Text hymny se postupem času vyvíjel a také měnil podle aktuálního panovníka. Například už první verš, podle něhož je skladba také často známa, zněl původně “Gott erhalte Franz den Kaiser“. Tato podoba byla ale pochopitelně změněna, když po Františkovi nastoupil jeho syn Ferdinand I. (V.). Tehdy byly první dva verše náležitě upraveny do podoby “Gott erhalte unsern Kaiser / Unsern Kaiser Ferdinand!” (1835-1836), případně “Segen Öst’reichs hohem Sohne / Unserm Kaiser Ferdinand!“. Po nástupu Františka Josefa I. se vrátil do používání původní text, protože jméno František se mohlo vztahovat i k novému císaři. Roku 1854 však byla vytvořena nová verze, jejíž první dvojverší už nezáviselo na jméně panovníka: “Gott erhalte, Gott beschütze / Unsern Kaiser, unser Land!“, což už je naše známé “Zachovej nám Hospodine / Císaře a naši zem!“. Měnila se ovšem zase poslední sloka, která se vztahovala k vládnoucímu císaři. Podobně jako v češtině, měla císařská hymna samozřejmě verze i v dalších jazycích monarchie, jako je maďarština, polština, italština či chorvatština.

Slavnou melodii využívali i jiní skladatelé, mimo jiné Bedřich Smetana ve své Triumfální symfonii, kterou složil k poctě císaře Františka Josefa I.

Po přerušení císařské vlády a nastolení republiky v roce 1918 přestala být hymna používána pro oficiální účely. Zůstala ale hymnou monarchistů všech národů bývalé říše. Tradice úpravy textu podle osoby panovníka byla také zachována, a když se tedy stal hlavou rodu syn posledního císaře arcivévoda Otto, byla také hymna příslušně upravena v duchu naděje na návrat císaře na jeho trůn.

Text

František I. (1797-1826)	František I. (1826-1835)	Ferdinand I. (1835-1836)	Ferdinand I. (1836-1848)
1. Gott erhalte Franz, den Kaiser, Unsern guten Kaiser Franz! Lange lebe Franz, der Kaiser, In des Glückes hellstem Glanz! Ihm erblühen Lorbeerreiser, Wo er geht, zum Ehrenkranz! Gott erhalte Franz, den Kaiser, Unsern guten Kaiser Franz! 2. Laß von seiner Fahne Spitzen Strahlen Sieg und Fruchtbarkeit! Laß in seinem Rate sitzen Weisheit, Klugheit, Redlichkeit! Und mit Seiner Hoheit Blitzen Schalten nur Gerechtigkeit! Gott erhalte Franz, den Kaiser, Unsern guten Kaiser Franz! 3. Ströme deiner Gaben Fülle Über ihn, sein Haus und Reich! Brich der Bosheit Macht, enthülle Jeden Schelm- und Bubenstreich! Dein Gesetz sei stets sein Wille, Dieser uns Gesetzen gleich. Gott erhalte Franz, den Kaiser, Unsern guten Kaiser Franz! 4. Froh erleb’ er seiner Lande, Seiner Völker höchsten Flor! Seh sie, Eins durch Bruderbande, Ragen allen andern vor! Und vernehm noch an dem Rande Später Gruft der Enkel Chor: Gott erhalte Franz, den Kaiser, Unsern guten Kaiser Franz!	1. Gott erhalte Franz den Kaiser, unsern guten Kaiser Franz! Hoch als Herrscher, hoch als Weiser steht er in des Ruhmes Glanz. Liebe windet Lorbeerreiser ihm zu ewig grünem Kranz. Gott erhalte Franz den Kaiser, unsern guten Kaiser Franz! 2. Über blühende Gefilde reicht sein Zepter weit und breit. Säulen seines Throns sind Milde, Biedersinn und Redlichkeit. Und von seinem Wappenschilde Strahlet die Gerechtigkeit. Gott erhalte Franz den Kaiser, unsern guten Kaiser Franz! 3. Sich mit Tugenden zu schmücken, achtet er der Sorgen wert. Nicht, um Völker zu erdrücken, flammt in seiner Hand das Schwert; sie zu segnen, zu beglücken, ist der Preis, den er begehrt. Gott erhalte Franz den Kaiser, unsern guten Kaiser Franz! 4. Er zerbrach der Knechtschaft Bande, hob zur Freiheit uns empor. Früh erleb’ er deutscher Lande, deutscher Völker höchsten Flor und vernehme noch am Rande später Gruft der Enkel Chor: Gott erhalte Franz den Kaiser, unsern guten Kaiser Franz!	1. Gott erhalte unsern Kaiser, Unsern Kaiser Ferdinand! Reich, o Herr, dem guten Kaiser Deine starke Vaterhand! Wie ein zweiter Vater schalte Er an Deiner Statt im Land! Ja, den Kaiser, Gott, erhalte, Unsern Kaiser Ferdinand! 2. Laß in seinem Rate weilen Weisheit und Gerechtigkeit! Laß ihn seine Sorgen teilen Zwischen Zeit und Ewigkeit; Daß er hier sein Reich verwalte Nur als Deines Reiches Pfand! Ja, den Kaiser, Gott, erhalte, Unsern Kaiser Ferdinand!’ 3. Gib ihm Frieden! Gib ihm Ehre! Wenn die Ehre ruft zum Krieg, Sei mit ihm und seinem Heere; Unsern Fahnen schenk den Sieg; Wo sie wallen, da entfalte Segen sich für jeden Stand! Ja, den Kaiser, Gott, erhalte, Unsern Kaiser Ferdinand! 4. Alles wechselt im Getriebe Vielbewegter Erdenwelt; Doch erprobter Treu und Liebe Ward die Dauer beigesellt. Uns’re Treue bleibt die alte, Unauflöslich ist ihr Band: Ja, den Kaiser, Gott, erhalte, Unsern Kaiser Ferdinand!	1. Segen Öst’reichs hohem Sohne, Unserm Kaiser Ferdinand! Gott von Deinem Wolkenthrone Blick’ erhörend auf dies Land! Laß Ihn, auf des Lebens Höhen Hingestellt von Deiner Hand, Glücklich und beglückend stehen, Schütze unsern Ferdinand! Glücklich und beglückend stehen, Schütze unsern Ferdinand! 2.Alle Deine Gaben spende Gnädig Ihm und Seinem Haus’; Alle deine Engel sende, Herr, auf Seinen Wegen aus! Gib, daß Recht und Licht und Wahrheit, Wie sie Ihm im Herzen glüh’n, Lang’ in reiner, ew’ger Klarheit Noch zu unserm Heile blüh’n! Lang’ in reiner, ew’ger Klarheit Noch zu unserm Heile blüh’n! 3.Palmen laß Sein Haupt umkränzen, Scheuche Krieg und Zwietracht fort; Laß’ Ihn hoch und herrlich glänzen, Als des Friedens Schirm und Hort! Laß’ Ihn, wenn Gewitter grauen, Wie ein Sternbild hingestellt, Tröstend Licht hernieder thauen, In die sturmbewegte Welt! Tröstend Licht hernieder thauen, In die sturmbewegte Welt! 4.Holde Ruh’ und Eintracht walte, W er sanft das Scepter schwingt; Seines Volkes Liebe halte Freudig Seinen Thron umringt; Unaufhörlich festgeschlungen Bleibe ewig dieses Band! Rufet “Heil” mit tausend Zungen, “Heil dem milden Ferdinand!” Rufet “Heil” mit tausend Zungen, “Heil dem milden Ferdinand!”
Frantšek Josef I. (1854-1916)		Otto (od roku 1922)
česky	německy	česky	německy
1. Zachovej nám Hospodine Císaře a naši zem Dej, ať z víry moc mu plyne Ať je moudrým vladařem Hajme věrně trůnu Jeho Proti nepřátelům všem Osud trůnu Habsburského Rakouska je osudem. 2. Plňme věrně povinnosti Braňme právo počestně A když třeba, s ochotností V boj se dejme statečně Na paměti věčné mějme Slávu vojska vítěznou Jmění, krev i život dejme Za Císaře, za vlast svou! 3. Čeho nabyl občan pilný Vojín zbraní zastávej Uměním i vědou silný Duch se vzmáhej, jasně skvěj Bože račiž přízeň dáti Naší vlasti milené Slunce Tvé ať věčně svítí Na Rakousko blažené. 4. Stůjme k sobě v každou chvíli Svornost jenom moci dá Spojené kde vládnou síly Vše se snadno překoná Když se ruka k ruce vine Tak se dílo podaří Říš Rakouská nezahyne Sláva vlasti, Císaři! 5. Císaři po boku vládne Rodem, duchem spřízněná V kráse, která neuvadne Císařovna vznešená Bože račiž přízeň svoji Habsburskému domu dát Františkovi Josefovi Alžbětě rač požehnat!	1. Gott erhalte, Gott beschütze Unsern Kaiser, unser Land! Mächtig durch des Glaubens Stütze Führt er uns mit weiser Hand! Laßt uns seiner Väter Krone Schirmen wider jeden Feind: Innig bleibt mit Habsburgs Throne Österreichs Geschick vereint. 2. Fromm und bieder, wahr und offen Laßt für Recht und Pflicht uns stehn; Laßt, wenns gilt, mit frohem Hoffen Mutvoll in den Kampf uns gehn! Eingedenk der Lorbeerreiser Die das Heer so oft sich wand: Gut und Blut für unsern Kaiser, Gut und Blut fürs Vaterland! 3. Was der Bürger Fleiß geschaffen Schütze treu des Kaisers Kraft; Mit des Geistes heitren Waffen Siege Kunst und Wissenschaft! Segen sei dem Land beschieden Und sein Ruhm dem Segen gleich; Gottes Sonne strahl’ in Frieden Auf ein glücklich Österreich! 4. Laßt uns fest zusammenhalten, In der Eintracht liegt die Macht; Mit vereinter Kräfte Walten Wird das Schwere leicht vollbracht, Laßt uns Eins durch Brüderbande Gleichem Ziel entgegengehn! Heil dem Kaiser, Heil dem Lande, Österreich wird ewig stehn! 5. An des Kaisers Seite waltet, Ihm verwandt durch Stamm und Sinn, Reich an Reiz, der nie veraltet, Uns’re holde Kaiserin. Was als Glück zu höchst gepriesen Ström’ auf sie der Himmel aus: Heil Franz Josef, Heil Elisen, Segen Habsburgs ganzem Haus!	1. Zachovej nám Hospodine Císaře a naši zem Dej, ať z víry moc mu plyne Ať je moudrým vladařem Hajme věrně trůnu Jeho Proti nepřátelům všem Osud trůnu Habsburského Rakouska je osudem. 2. Plňme věrně povinnosti Braňme právo počestně A když třeba, s ochotností V boj se dejme statečně Na paměti věčné mějme Slávu vojska vítěznou Jmění, krev i život dejme Za Císaře, za vlast svou! 3. Čeho nabyl občan pilný Vojín zbraní zastávej Uměním i vědou silný Duch se vzmáhej, jasně skvěj Bože račiž přízeň dáti Naší vlasti milené Slunce Tvé ať věčně svítí Na Rakousko blažené. 4. Stůjme k sobě v každou chvíli Svornost jenom moci dá Spojené kde vládnou síly Vše se snadno překoná Když se ruka k ruce vine Tak se dílo podaří Říš Rakouská nezahyne Sláva vlasti, Císaři! 5. Ve vyhnanství cizích zemí bdíš, rakouská naděje. Otto, lid jak skála pevný věren Tvojí vládě je. Slávu dávnou, zítřků štěstí dej Ti Bůh, můj císaři. Ať se vrátíš domů se ctí, vlast Tvá v míru zazáří.	1. Gott erhalte, Gott beschütze Unsern Kaiser, unser Land! Mächtig durch des Glaubens Stütze Führt er uns mit weiser Hand! Laßt uns seiner Väter Krone Schirmen wider jeden Feind: Innig bleibt mit Habsburgs Throne Österreichs Geschick vereint. 2. Fromm und bieder, wahr und offen Laßt für Recht und Pflicht uns stehn; Laßt, wenns gilt, mit frohem Hoffen Mutvoll in den Kampf uns gehn! Eingedenk der Lorbeerreiser Die das Heer so oft sich wand: Gut und Blut für unsern Kaiser, Gut und Blut fürs Vaterland! 3. Was der Bürger Fleiß geschaffen Schütze treu des Kaisers Kraft; Mit des Geistes heitren Waffen Siege Kunst und Wissenschaft! Segen sei dem Land beschieden Und sein Ruhm dem Segen gleich; Gottes Sonne strahl’ in Frieden Auf ein glücklich Österreich! 4. Laßt uns fest zusammenhalten, In der Eintracht liegt die Macht; Mit vereinter Kräfte Walten Wird das Schwere leicht vollbracht, Laßt uns Eins durch Brüderbande Gleichem Ziel entgegengehn! Heil dem Kaiser, Heil dem Lande, Österreich wird ewig stehn! 5. In Verbannung, fern den Landen Weilst Du, Hoffnung Österreichs. Otto, treu in festen Banden Steh´n zu Dir wir felsengleich. Dir, mein Kaiser, sei beschieden Alter Ruhm und neues Glück! Bring den Völkern endlich Frieden, Kehr zur Heimat bald zurück!

Nahrávky

Císařská hymna v instrumentálním provedení s doprovodným českým textem (neboli karaoke) a tématickým viuálním doprovodem je k nalezení na YouTube. Autorem je Libor Dušek, jeho uživatelskou stránku s dalšími zajímavými videi najdete zde.

Hymna v němčině, verze “Gott erhalte Franz den Kaiser”

http://www.youtube.com/watch?v=7JTsLGAbdao

Hymna v němčině, verze “Gott erhalte, Gott beschützte”

http://www.youtube.com/watch?v=sms5TtBnoqs

Nahrávky císařské hymny v němčině (mp3):

Císařská hymna v italštině

http://www.youtube.com/watch?v=H6lm266M1_Y

http://www.youtube.com/watch?v=7JTsLGAbdaohttp://www.youtube.com/watch?v=7JTsLGAbdao

Pokud vás článek zaujal, potěší nás, když jej doporučíte svým přátelům, případně okomentujete.

Aktualizováno (Pátek, 14 Leden 2011 14:21)

Komentovat článek

Pro účast v diskuzi se musíte přihlásit nebo zaregistrovat.

Komentáře

24.01.2011 12:27 napsal Habsburg böhmischen König #168

Naši
panovníci tvoří jednu genetickou a nástupnickou linii od prvního
knížete Bořivoje I. aţ po posledního krále blahoslaveného Karla I.
O žádné kolaborantství se tedy nejedná. Vám by se také jistě
nelíbilo, kdybyste po své mamince něco zdědil a její žijící bratranci
by Vám to chtěli sebrat s poukazem, že nejste člen jejich
rodu. Tady přeci nejde o jméno, ale o rodovou kontinuitu. Naši
panovníci tvoří jednu genetickou a nástupnickou linii od prvního
knížete Bořivoje I. až po posledního krále blahoslaveného Karla I.
Králi Karlovi bych rozhodně nevyčítal, že se nedal korunovat v
čase války, ale chtěl korunovaci přirozeně odložit až na dobu
míru (mimochodem rakouskou korunovaci z téhož důvodu také
"nestihl", takže podle Vám nebyl ani rakouským císařem?).
Ostatně byl to právě on, kdo odmítl násilím potlačit povstání v
Praze, protože nechtěl střílet do vlastních lidí – tedy Čechů. Moţná,
že by se takto monarchie udrţela, ale pro něj byl lidský život
přednější. Byl to vskutku velký panovník, není divu, ţe je téměř
svatý (blahoslavení je předstupněm svatosti).
Na závěr bych se rád vrátil k úplnému úvodu Vašeho dotazu,
neboť mě trochu pobavil. Píšete, že Habsburkům byste český
trůn nedal, protože "rod tu nežije a nemá tu nic". Nezlobte se, ale
to by uměl říct každý, myslím tím, vyhnat ze země královskou
rodinu, všechno ji zkonfiskovat (rozuměj ukrást, zabavit) a pak se
odvolávat na to, že tu nežijí a nic tu nemají…).
Není to problém Habsburků, ale spíš náš – český. Náš král
nechá raději rozpadnout monarchii, než aby střílel do prostých
lidí, všem politickým odpůrcům udělí amnestii, pokorně si zaţádá
novou vládu o české občanství a moţnost dožít v klidu na zámku
v Brandýse, který si legálně za své peníze jako soukromý majetek
koupil. A jak se mu odvděčíme my? Všechno mu zabavíme,
žádosti nevyhovíme a vyženeme ho bez prostředků na ostrov
Madeira, kde bez peněz a potřebné lékařské péče pomalu a
bolestně zemře na zápal plic. Člověk se aţ diví, ţe po tom všem
se tento dnes již blahoslavený panovník (od roku 2004) na smrtelné
posteli vůbec ještě modlil česky…
Petr Nohel

24.01.2011 12:28 napsal Habsburg böhmischen König #169

Pamětí Winstona Chruchila dil I. strana 18
Druhou kardinální tragédií byl úplný rozpad rakousko-uherské monarchie… Toto přežívající vtělení Svaté říše římské umožňovalo po staletí společný život, přinášející výhody obchodu i bezpečnosti, celé řadě národů, z níchž ani jediný neměl ve své době sílu ani vitalitu čelit sám o sobě tlaku znovuoživeného Německa a Ruska.

25.01.2011 01:22 napsal Matěj Čadil #172

Ano, odmítat Habsburky s poukazem na to, že tu nežijí a nic tu nemají, je ukázkou buďto neznalosti nebo hrubého cynismu. Kdyby nově vzniklé Československo ponechalo císaři Karlovi aspoň ten jediný zámek v Brandýse, kde se chtěl usadit, možná by dnes on a jeho syn Otto byli nejuznávanějšími Čechy 20. století. (Císařský rod je sice nadnárodnostní, ale kdyby se byl Karel usadil v brandýse, jistě by jej Češi vzali za svého. Bohužel asi republikánští politici moc dobře věděli, proč to nepřipustit…)

Číst dál…

Pro monarchii.cz