Lichtenštejnsko v referendu minulou neděli 18. září 2011 odmítlo liberalizovat potratové zákonodárství. Proti návrhu povolit potraty v prvních 12 týdnech těhotenství nebo v případě vážného poškození vývoje plodu hlasovalo v této silně katolické zemi 52,3 procenta lidí. Volební účast dosáhla 60 procent.

Významnou roli v této záležitosti hraje knížecí právo vetovat výsledky referenda, které je součástí nové ústavy, schválené roku 2003. Veto sice nebylo uplatněno, ale regent Alois, kterému jeho otec a kníže Hans-Adam II. v roce 2004 předal výkon moci, před měsícem oficiálně prohlásil, že v případě že zákon o potratech v referendu projde, využije svého práva veta a neschválí jej.

Zdůvodnil to tím, že liberalizace legislativy by mohla vést k potratům postižených plodů v pozdním stupni těhotenství.

Podle současných zákonů hrozí ženám, které potrat podstoupí, až jeden rok ve vězení. Lékaři za provedení umělého potratu mohou jít za mříže až na tři roky. Výjimkou je pouze stav, kdy je matka ohrožena na životě nebo když žena otěhotní do 14 let věku.

Výsledek referenda znamená, že ve hře je protinávrh podporovaný dvěma hlavními politickými stranami. Ten počítá s tím, že potraty zůstanou nadále nelegální. Pokud ale žena podstoupí potrat v zahraničí, postih by jí už hrozit neměl.

Zatímco příznivci potratů rozhodnutí lichtenštejnské veřejnosti kritizují, evropské pro-life organizace je uvítaly. České Hnutí Pro život ČR navíc upozornilo, že výsledek referenda je mimo jiné důkazem toho, že pokud se proti zabíjení počatých dětí postaví politik, jako v případě Lichtenštejnska, bere i široká veřejnost otázku za závažnou a každý jednotlivec je vyzván k jednoznačnému stanovisku.

Propotratoví aktivisté Aloise kritizovali za narušování demokratického procesu a odrazování voličů. Svým předem deklarovaným postojem k zákonu podle nich ovlivnil výsledky referenda a mnoho občanů kvůli tomu vůbec volit nešlo. Správnější by podle kritiků bylo, kdyby regent nechal referendum proběhnout, a teprve poté lidem oznámil, jaký je jeho osobní postoj a jestli hodlá zákon vetovat. Tento názor se objevil i v Česku a byl prezentován například v článku o lichtenštejnském referendu na Blogu o současných monarchiích, kde vyvolal poměrně rozsáhlou diskusi.

A jaký je Váš názor? Bylo správné, že dědičný kníže Alois svůj postoj k zákonu oznámil předem, nebo měl raději nechat občany jít k referendu a až poté oznámit své odhodlání využít práva veta?

Zdroje:

• Referendum v Lichtenštejnsku pro život! (Res Claritatis)
• Lichtenštejnsko v referendu odmítlo liberalizovat potraty (Koruna Česká)