Pro monarchii.cz

Lichtenštejnské knížectví je malý vnitrozemský stát ve střední Evropě, mezi Rakouskem a Švýcarskem. Má zhruba 35 000 obyvatel. Hlavním městem je Vaduz, největším městem Schaan. Lichtěnštejnsko je nejmenší, ale také nejbohatší z německy mluvících států. Je to neutrální stát a člen Evropského sdružení volného obchodu.

Současným knížetem je Jan Adam II. (často známý v německé podobě jako Hans Adam II.), který nastoupil po svém otci knížeti Františku Josefu II.. Jeho manželkou je kněžna Marie Aglae, rozená hraběnka Kinská; spolu mají čtyři děti: následníka trůnu korunního prince Aloise, prince Maxmiliána, prince Konstantina a princeznu Taťánu. V rámci postupného předávání pravomocí další generaci byl princ Alois roku 2004 jmenován regentem, a vykonává velkou část každodenní politiky při řízení státu. Hans Adam má rozsáhlý soukromý majetek, zahrnující mimo jiné bankovní skupinu LGT a velké umělecké sbírky, vystavené ve Vídni. Je považován za jednu z nejbohatších hlav států na světě a nejbohatšího evropského monarchu.

Lichtenštejnský kníže má ústavou zaručeny poměrně rozsáhlé pravomoci. Současná právní úprava pochází z roku 2003, kdy byly pravomoci knížete posíleny na úkor politických stran. Kritici tuto změnu označovali za krok zpět kvůli posilování významu monarchie, občané ovšem v referendu tuto změnu přesvědčivou většinou schválili. Kníže uvedl v rozhovoru pro BBC: “Kdo si dá práci porovnat starou ústavu s tou novou, uvidí, že vládnoucí kníže se vzdal některých pravomocí, aby posílil demokracii a úlohu práva. Problémem bylo, že někteří politici a politické strany chtěli mít tuto přidanou část moci pro sebe, nikoli pro lid. V lidovém hlasování pouze 16 % voličů podporovalo tuto stranickou linii, 20 % chtělo zachovat starou ústavu, která dávala vládnoucímu knížeti více práv a 64 % hlasovalo pro nový návrh.“

Kníže je hlavním představitelem Lichtenštejnska v mezinárodních vztazích. Má pravomoc vetovat zákony navržené parlamentem, může svolávat referenda, navrhovat zákony a rozpustit parlament. Jmenuje premiéra a členy vlády na návrh parlamentu. Kníže má také pravomoc jmenovat nové soudce, což je významným předpokladem toho, aby byla soudní moc opravdu nezávislá na tlacích politických stran.

Historie

Název Lichtenštejnska pochází od vládnoucího rodu, s nímž je tato malá země spojena po celou dobu své existence. Lichtenštejnské knížectví vzniklo jako samostatný stát v rámci Svaté říše římské roku 1719 spojením hrabství Vaduz a panství Schellenberg. Prvním Lichtenštejnským knížetem byl Jan Adam I.. Až do 20. století Lichtenštejnové ve své zemi trvala nesídlili a toto malé území bylo svou rozlohou jen zlomkem jejich ohromných panství v jiných částech říše, přesto mělo ohromný význam právě proto, že se jednalo o suverénní stát, což stavělo Lichtenštejny formálně na úroveň všech významných říšských panovnických rodů.

Roku 1806 po zániku Svaté říše římské se stalo Lichtenštejnsko zcela suverénním státem a přestože bylo v letech 1815-1866 členským státem Německého spolku, na rozdíl od většiny členských států se následně nestalo součástí Německé říše, ale díky své úzké vazbě na Rakousko zůstalo suverénním státem. Od první světové války se orientuje na Švýcarsko.

Lichtenštejnsko má velmi silné historické vazby s českými zeměmi. Lichtenštejnský rod v průběhu času získal ohromná panství zejména na Moravě (Lednice, Valtice, Šternberk, Břeclav, Litovel) a ve Slezsku (Opava, Krnov), ale také v Čechách (Kostelec n. Č. l., Lanškroun) a v Dolním Rakousku (Liechtenstein). Dodnes lichtenštejnská knížata používají titul vévodů opavských a krnovských. Až do začátku 20. století byli lichtenštejnové hlavně moravským rodem; jejich hlavním sídlem bylo jejich valtické panství. Zejména na dobu knížete Jana II. (vládl v letech 1858-1929), který velmi podporoval vědu, umění a rozvoj svých panství, existují na mnoha místech v českých zemích upomínky v podobě pomníků a pamětních desek.

Lichtenštejnsko bylo jedním z mála evropských států, které nikdy neuznaly Mnichovskou dohodu a odstoupení českého pohraničí Německu.

Po druhé světové válce Československá a Polská republika vyvlastnily veškerý lichtenštejnský majetek na svém území. Následkem dlouhodobého neuznávání nároků Lichtenštejnského rodu ze strany České republiky byla neexistence diplomatických vztahů, které byly navázány teprve v září 2009. Přesto Lichtenštejnové na své vazby s Českými zeměmi nezapomínají – ostatně současná kněžna se narodila v Praze. Například nejstarší syn korunního prince Aloise (tedy pravděpodobně budoucí vládnoucí kníže) se jmenuje Josef Václav.