Pro monarchii.cz

V Maďarsku začala 1. ledna 2012 platit nová ústava, která vypouští z oficiálního názvu státu slovo republika (země už tak není Maďarskou republikou, ale pouze Maďarskem) a zavádí také další změny, směřující k odčinění neblahého vývoje posledního století; preambule ústavy se odvolává na Boha a odkazuje na maďarské království, další pasáže jsou zaměřeny na ochranu tradičních hodnot.

Česká média hojně zmiňují kritiku nové ústavy jakožto nacionalistické, ale měli bychom si všimnout, odkud tato kritika vychází: Ústavní změnu prosadila současná konzervativní vláda premiéra Viktora Orbána, která tak vzbudila vlnu odporu socialistické opozice, která zcela propadla v minulých volbách – a většina kritiky tak pochází od levicového tábora. Socialistická strana spolu s různými spřízněnými sdruženími je také organizátorem pouličních protestů proti nové ústavě.

Není divu, že levicové kruhy se nechtějí rozloučit s dosud platnou ústavou; ta totiž pocházela z roku 1949 a jen s dílčími úpravami přečkala pád komunistického režimu. Nová ústava naopak explicitně označuje komunistický režim za zločinný a socialisty za následníky komunistické strany včetně zodpovědnosti za zločiny bývalého režimu.

Nová maďarská ústava nejenže vypouští z názvu slovo republika (dosud jediným evropským státem, který je republikou, ale nehlásí se k tomu ve svém názvu, je sousední Rumunsko, kde byla také monarchie zrušena teprve po druhé světové válce pod tlakem komunistů a dodnes žijcí poslední král Michael je dnes respektovanou osobností veřejného života), ale hned v preambuli se odvolává na krále a patrona maďarského státu, svatého Štěpána, který pevně přičlenil Maďarsko ke křesťanské Evropě. Ústava také zmiňuje Svatou (svatoštěpánskou) korunu jako symbol ústavní kontinuity maďarského státu.

Ústava byla parlamentem přijata loňského roku o Velikonocích a její neformální pojmenování Velikonoční ústava má symbolizovat zmrtvýchstání a obnovu tradic maďarského státu.

Je dobré uvědomit si, že nová ústava není sama o sobě žádným monarchistickým dokumentem, protože forma státu zůstane i nadále republikou, nicméně jde o zcela jasný ústup od představy republiky jako synonyma poroku a světlých zítřků, a naopak návrat k mnoha hodnotám, jež jsou spojovány s historii Maďarska jako království. Nová ústava přináší i některé body, které jsou i z pohledu konzervativně smýšlejících lidí problematické (zdůrazňování jazykově-národního principu a maďarštiny na úkor menšinových jazyků, oslabení kontrolní pravomoci ústavního soudu, zhoršení podmínek pro lidové hlasování a petice), její jednostranná chvála není na místě a přehnaně nacionalistické vyznění bychom měli odsoudit. Celkový duch ústavy ale přesto představuje velmi zajímavý pokus vzepřít se trendům 20. století a místo abstraktní ideologie se pro změnu inspirovat historickými zkušenostmi, což je na ní zajímavé a příliš se o tom nepíše. Republikánský systém se v Maďarsku rozhodně nedá považovat za osvědčený; krátké republikánské intermezzo po odvržení rakousko-uherského dědictví v letech 1918-1919 se utopilo v bolševickém teroru Maďarské republiky rad a po návratu k monarchii roku 1920 byl maďarský stát oficiálně královstvím až do roku 1946 – současná republika tak byla nastolena až když se vlády zmocnili komunisté. Není proto náhodou, že v maďarském prostředí jsou jako republikánské strany označovány ty levicové.

Více informací:

• Maďarské království
• Viktor Orbán, Hungary’s political daredevil, will be judged by results (Daily Telegraph)