Pro monarchii.cz

Po nedávném rozhodnutí pražských radních se zdá, že se možná už na podzim vrátí na Staroměstské náměstí mariánský sloup stržený v roce 1918. Pro někoho jde o cennou barokní památku, pro jiné je symbolem pobělohorského národního útlaku.

…

Když v létě roku 1648 dorazilo k Praze švédské vojsko, město na levé straně Vltavy podlehlo takřka okamžitě. To Staré a Nové Město pražské útokům vzdorovalo po tři měsíce. Až do chvíle, než se 1. listopadu švédský král Karel X. Gustav dozvěděl o podepsání vestfálského míru. Boje utichly a třicetiletá válka skončila.

“Po celou dobu obléhání se Pražané modlili u gotického obrazu Panny Marie Rynecké, který visíval na domě č. p. 20 na Staroměstském náměstí. Stavba sloupu byla poděkováním vděčných obránců města. Proto obraz umístili i do duté prostory v podstavci nově vztyčeného sloupu,” vysvětluje Karel Kavička, místopředseda společnosti, jež o obnovu této památky usiluje.

Takže dle těchto poznatků nebyl zničený pražský sloup od sochaře Jana Jiřího Bendla, jenž mimochodem tímto dílem do Čech přinesl baroko, symbolem vítězství “nenáviděných” Habsburků. Kavička tvrdí, že ho nechalo postavit město Praha ze své vůle, na svém pozemku a pouze se souhlasem císaře Ferdinanda III. Habsburského.

Jen drobná odbočka. Právě tento římský císař a současně český král daroval za úspěch v bojích se Švédy Starému Městu pražskému do znaku ruku s mečem, jež hájí otevřenou bránu. Ta je dnes součástí znaku hlavního města.

Celý článek: iDnes.cz