Pro monarchii.cz

Karl von Habsburg, hlava habsburského rodu, LN vylíčil, jak po smrti otce Otty von Habsburga začala v rodině nová éra. Zmínil se i o Václavu Klausovi, u kterého je prý element národního státu příliš silný.

LN Co se pro Habsburky změnilo po smrti vašeho otce Otty von Habsburga? Začala nová éra?

Samozřejmě. Jako v každé jiné rodině se smrtí rodičů něco změní. Nová generace již nese odpovědnost sama. V tomto smyslu lze říct, že začíná nová éra. Přitom dodávám, že můj otec sám představuje díky své osobní historii pro mnohé jednu epochu – když se narodil, jezdilo se v kočárech tažených koňmi, a v dnešní době je možné rezervovat si cestu do vesmíru.

LN Jakou společenskou úlohu mají podle vás sehrávat Habsburkové v 21. století?

To záleží na tom – a v tom nám šel příkladem náš otec – co každý osobně dokáže.

LN V čele rodiny stojíte už delší dobu. Co vlastně tato práce obsahuje? Kolik času vám zabírá?

Většinou se jedná o administrativu, ale jde i o to, prezentovat rodinné názory.

LN Jak silně se ve svém osobním životě cítíte propojen s dějinami?

Naši rodiče kladli ve výchově velký důraz na zaobírání se historií. Je důležitá pro porozumění politických a hospodářských souvislostí. Umožňuje nám pochopit a stanovit naše vlastní hlediska. Je také důležitá pro budoucí směřování.

LN Váš otec byl ještě vychován jako budoucí císař. Mimo jiné hovořil maďarsky, učil se také česky. Jak vychováváte své děti vy? Máte nějakou ústřední myšlenku, pochopitelně odlišnou?

Mé děti jsou vychovávány jednoznačně jako Evropané. Jazyky přitom zaujímají přirozeně čelné místo. S tím souvisí i porozumění dějinám a geografii, což je základní předpoklad pro pochopení vlastní pozice a pozice rodiny.

LN I rakouští novináři se vícekrát ptali, jestli si umíte představit, že byste byl císařem. Jako Čech musím nezbytně podotknout: umíte si představit, že byste byl český král, ať už korunovaný, nebo nekorunovaný?

Touto otázkou jsem se ještě nikdy nezabýval.

LN Jaký vztah máte vlastně k Česku? Kolikrát jste ho navštívil?

Příležitost navštívit Česko jsem měl často, a to i se svým otcem. V Česku je možné stále víc pozorovat, jak posilují nejen tradice, ale i jejich pěstování. Stejné je to i při uvědomování si toho, že jde o samotné centrum Evropy. Česko je důležitý element střední Evropy, a proto mi zvláště leží na srdci.

LN Váš otec i vy sám jste se hodně angažovali v Panevropském hnutí. Jste spokojený se současným stavem evropské integrace? Nemůže například dnešní měnová krize zastínit úspěchy posledních let?

V Panevropské unii bereme evropské sjednocení nejen jako spojení států, nýbrž i jako projekt s obsahem zakládajícím se na evropské kultuře. V ní jsou křesťanské hodnoty stejně důležitým pilířem jako myšlenka nadnárodního uspořádání. Pokud by se upozadily tyto pilíře, pak zavládne čistá technokracie a byrokracie. Dnes zažíváme mnohem více krizi politickou než měnovou. Měnová krize je následkem politické. Politika žije v iluzi, že je možné rozmnožením peněz dosáhnout blahobytu. Když politika ani banky neručí za dluhy, potom je obecné blaho jako politická kategorie vytlačeno. Bez obecného blaha jako politické orientace ale nemůže společnost fungovat. Tato krize není jen ohrožením pro evropské sjednocení, je nebezpečím i pro národní stát.

LN Pokud jde o integraci, co si myslíte o názorech českého prezidenta Václava Klause?

Jeho analytické schopnosti na mě opakovaně dělají dojem, ale jinak je u něj z mého pohledu příliš silně zastoupen element národního státu.

LN Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg představuje jinou koncepci. Mluvil jste s ním například někdy o evropské problematice?

Ke knížeti Schwarzenbergovi a jeho politickému angažmá chovám velký obdiv, neboť vím, že jeho mezinárodní kontakty a mezinárodní rozhled z něj udělaly skutečného Evropana.

LN Teď trochu povinná otázka. Co si myslíte o Benešových dekretech? Váš otec byl již za druhé světové války ideovým protivníkem Edvarda Beneše. Po válce pak měl úzký vztah se sudetskými Němci…

Benešovy dekrety legitimizují vyhnání celé národnostní skupiny. Jsou v jasném rozporu s lidskými právy, a proto by se slušelo je zrušit.

LN Jak by měly podle vás vypadat moderní a dějinami netraumatizované vztahy mezi Českem a Rakouskem?

Já bych vztahy mezi Rakouskem a Českem neoznačil za traumatizované. Pravděpodobně jsou na obou stranách jistá dráždi vá slova, například v Rakousku Temelín, která z politicko-taktických důvodů vzbuzují mediální rozruch, ale jinak jsou vztahy normální.

LN I v Česku se hodně diskutuje o obsahu slova konzervativní. Máte jako nositel habsburské tradice vlastní definici?

Konzervativní pro mě znamená měnit pomíjivé ve věčné a věčné pak prožívat v pomíjivosti. Jedná se o politické stanovisko, které přemýšlí dlouhodobě a nevyhledává jen okamžitý úspěch. Hrají v něm důležitou roli svoboda, odpovědnost, soukromé vlastnictví, rodina, svoboda rozhodování a obecné blaho.

LN V Rakousku a také v Česku je možné občas pocítit docela silnou nostalgii po starých časech. Máte vlastní politické plány? Lze na této nostalgii vystavět politickou kariéru?

S nostalgií není možné dělat žádnou dlouhodobou politiku. Nostalgie sama o sobě nevyřeší žádné problémy. Můj otec v jedné ze svých knih napsal, že nejde o to, být dědicem, nýbrž předchůdcem (pokroku). Já sám jsem několik let vykonával mandát evropského poslance. Tato práce mi přinesla mnoho radosti.

I mé angažmá v Panevropské unii je politická činnost. Ani moje práce na ochranu kulturního vlastnictví by bez účasti na politice nebyla myslitelná. Když člověk vyrůstá v rodině, jako jsou Habsburkové, která dělala politiku více než 800 let, potom zájem o politiku i politická aktivita jednoduše patří k životu. Je zde mnoho oblastí, ve kterých je možné být činný.

LN Mohl byste tedy možná kandidovat i na rakouského prezidenta…?

Díky změně příslušných zákonů by to nyní bylo teoreticky možné.

Petr Janoušek

Jméno Habsburg předurčuje

VÍDEŇ/PRAHA – Do čela habsbursko-lotrinského rodu se Karl von Habsburg postavil již před několika lety. Ale až po smrti svého otce Otty naplno převzal odpovědnost za někdejší panovnický rod, který stále má několik set členů.

Karl von Habsburg (50) se narodil v bavorském městě Starnberg. Do Rakouska se poprvé dostal v roce 1968, krátce předtím byl pro část rodiny zrušen zákaz, jenž příjezd zapovídal. Jeho otcem byl Otto von Habsburg, syn posledního rakouského císaře Karla I.

Mladý Karl von Habsburg studoval na univerzitě v Salcburku nejprve práva, pak mimo jiné filozofii. Vzhledem k rodinné tradici se pustil i do veřejného života. Jak sám připouští, příslušnost k Habsburkům ho k politice předurčuje.

Karl von Habsburg se angažuje v Panevropském hnutí. Od 80. let je prezidentem jeho rakouské odnože. V politice spolupracoval s rakouskými lidovci. V letech 1996 až 1999 byl členem Evropského parlamentu. Jeho pověst poškodil skandál s nejasnými finančními toky pro Panevropské hnutí i jeho předvolební kampaň.

Vedle své jiné činnosti se věnuje také ochraně kulturního dědictví. Karl von Habsburg má se svou manželkou Franceskou celkem tři děti: Eleonoru Jelenu, Ferdinanda Zvonimira a Glorii Marii Bogdanu.

pja

Syn kráčí ve stopách svého otce

VÍDEŇ/PRAHA Otto von Habsburg zemřel letos v červenci v Bavorsku ve věku 98 let. Jeho syn Karl von Habsburg se nyní evidentně snaží navázat na životní dílo někdejšího následníka rakousko-uherského trůnu.

Otto von Habsburg patřil vždy k zastáncům evropské myšlenky. Předsedou Panevropské unie se stal v roce 1973. Dvě desítky let byl poslancem Evropského parlamentu za bavorskou konzervativní stranu CDU. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v létě v souvislosti s Ottovým úmrtím zdůrazňoval, že „opravdu statečně bojoval za všechny národy a lidi, kteří byli zavřeni za (železnou) oponou”.

Do Česka Otto přijel poprvé v roce 1990. Jeho postoje zde však občas budily kontroverze. Otto se totiž často zasazoval o zájmy sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce. Názor Karla von Habsburga na Benešovy dekrety se tedy podle všeho nese v duchu odkazu otce.

Generační výměnu v habsburském rodě tento měsíc dovršilo úmrtí Ottová mladšího bratra Felixe. Bankéř, který působil v Mexiku, zemřel ve věku 95 let. Dnes už tak nežije žádné z dětí posledního rakouského císaře Karla 1., pouze vnoučata nebo pravnoučata. Karel I. měl s císařovnou Zitou celkem osm dětí, z nichž nejstarší byl právě Otto von Habsburg.

čtk, pja