Pro monarchii.cz

Bez ohledu na výsledky ve sportovních kláních se jednomu účastníkovi olympijských her v Soči podařilo obdržet jeden titul ještě před zahájením her: Jde o označení „nejzajímavější olympionik na světě“ od televize NBC. Hubertus je princem z německého knížecího rodu Hohenlohe, potomkem rakouských císařů a českých králů (mimochodem také bratrancem českého politika Karla Schwarzenberga), občanem Lichtejštejnska, jakožto slalomový lyžař ale reprezentuje Mexiko a je jediným reprezentantem Mexika na této olympiádě. Ve svých 55 letech je druhým nejstarším zimním olympionikem v historii a účastní se již šesté olympiády. Kromě sportu je také aktivní jako zpěvák a fotograf. Zajímavá osobnost, že?

Zdroj: People.com

Přestože v minulémroce se šířily obavy o zdravotním stavu prince Philipa, manžela britské královny Alžběty II., nyní se zdá, že i přes úctyhodný věk 92 let se princi daří dobře, neboť sám pověřil své asistenty, aby zaplnili jeho diář. Zdroje z Buckinghamského paláce uvádějí, že princ chce být co nejaktivnější a svůj věk nepovažuje za žádnou výmluvu. Přejme mu pevné zdraví a ať je ještě oporou své manželce.

Více: Prince Philip keeps diary full of engagements (Royal Central)

Belgický královský dvůr oznámil 15. února 2014 zasnoubení prince Amedea Belgického, arcivévody Rakouského-Este s Elisabettou Marií Rosboch von Wolkenstein. Princ Amedeo, narozený 21. února 1986, je nejstarším synem belgické princezny Astrid, dcery bývalého krále Alberta II., a arcivévody Lorenze Rakouského-Este, vnuka posledního českého krále Karla III. (císaře Karla I.). Amedeo je dědicem hlavy rodu Rakouských-Este (sekundogenitura Habsbursko-Lotrinského rodu), je šestým v pořadí následnictví belgického trůnu, ale zároveň také pátým v pořadí následnictví českého trůnu.

Elisabetta, známá jako Lili, je italského původu, její rodiče jsou Ettore Rosboch von Wolkenstein a hraběnka Lilia Smecchia. Byla narozena v Římě, navštěvovala Lycée Chateaubriand a Queen Mary University v Londýně. V současnosti pracuje jako novinářka ve Spojených státech, kde žije s Amedeem. Pár, jehož vztah trvá už přes pět let, přijal tento týden v Římě požehnání od papeže Františka spolu se stovkami dalších zasnoubených párů.

Zdroje: The Royal Forums, amedeobelgique.tumblr.com

Dnes uplynulo právě 80 let od smrti třetího belgického krále Alberta I. (8. dubna 1875 – 17. února 1934). Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Pro nás je zajímavé, že jeho život je v mnoha detailech podobný našemu poslednímu králi, Karlovi I.

Mezi jeho koníčky patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným. Byl hluboce věřícím katolíkem a důkladně se připravoval na svůj budoucí úkol; měl velký zájem o zlepšení situace dělníků v Belgii a před nástupem na trůn často inkognito navštěvoval továrny a dělnické čtvrti, aby poznal tamní životní podmínky. Navštívil také Belgické Kongo a navrhl reformy pro ochranu domorodců a podporu rozvoje této kolonie. Nastoupil na trůn po smrti svého strýce, krále Leopolda II. (Stejně jako Karel I. nebyl v době svého narození jasným následníkem trůnu, ale králův jediný syn Leopold, jeho bratr a Albertův otec Filip i Filipův starší syn Balduin zemřeli dříve).

Marie Cristina Savojská, královna Obojí Sicílie byla 25. ledna 2014 blahořečena v bazilice svaté Kláry v Neapoli. Královna Marie Cristina se narodila roku 1812 jako nejmladší dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a královny Marie Terezie Rakouské-Este (vnučky české královny Marie Terezie). Roku 1832 se provdala za krále Obojí Sicílie Ferdinanda II.. Je popisována jako „krásná, ale také plachá a nesmělá, a skromná a umírněná“. Prostředí královského dvora jí nikdy nebylo blízké, ale byla známa jako velmi zbožná žena a získala si oddanost obyvatel. Zemřela roku 1836, krátce po narození svého jediného syna, budoucího krále Františka II..

Je to letos zajímavá zima; zatímco u nás padají padají teplotní rekordy a Severní Amerika je zasažena přívaly sněhu, Anglii zase trápí v posledních dnech záplavy, při kterých se zdvihla hladina Temže a některých dalších řek. Naši politici mají při podobných živelních katastrofách ve zvyku významně si nasadit holínky a za doprovodu kamer jít obhlédnout stav vody, načež z bezpečí protipovodňových bariér ujistí veřejnost, že vše je pod kontrolou. A jak se zdá z fotek u článku na Daily Mail, ti britští v tom moc odlišní nejsou: premiér David Cameron si při rozhovoru s farmářem stoupl po kotníky do vody, ale vicepremiér Nick Clegg má sotva mokré podrážky; nejvíce zariskoval šéf opozice Ed Miliband (který to ovšem zřejmě odnesl mokrými ponožkami).

V televizním publicistickém cyklu Historie.cs byl 8. února vysílán díl věnovaný českým pomíkům. Diskutovali v něm dva významní odborníci: PhDr. Jiří Rak, PhD., a PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Byly zmíněny pomníky našich panovníků (Karla IV. na Křižovnickém náměstí a Františka I. na Smetanově nábřeží) a pochopitelně přišla řeč také na pražský pomník maršála Radeckého (bohužel od nastolení republiky uložený v lapidáriu), který oba historici zhodnotili jako nejhodnotnější a nejzdařilejší z českých pomníků.

Videozáznam pořadu můžete zhlédnout na stránkách České televize. O úsilí o obnovu pomníku maršála Radeckého se dočtete na stránkách spolku Radecký 1766-2016.

Mlada Přemyslovna (930/935 – 9. února 994) byla česká princezna, nejmladší dcera knížete Boleslava I. a jeho manželky Biagoty a první abatyše a zakladatelka klášteřa benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě. Mlada byla na svou dobu vzdělanou ženou, kronikář Kosmas o ní píše, že byla „v svatém písmu vzdělaná, křesťanskému náboženství oddaná a veškerou poctivostí mravů ozdobená“.

Roku 965 byla Mlada vyslána svým otcem do Říma s cílem dosáhnout církevního osamostatnění Čech zřízením biskupství v Praze. Tato snaha byla korunována úspěchem roku 972 a Mlada přinesla do Prahy vytoužené povolení nejen ke zřízení nezávislé české a moravské diecéze, ale také k vybudování prvního ženského kláštera v Čechách. Mlada totiž v Římě pobývala v benediktinském klášteře sv. Anežky, kde pilně studovala, a přijala řeholní jméno Marie.

Poslanci Mgr. Nina Nováková a PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D. ve spolupráci s TOPAZ srdečně zvou na panelovou diskusi při příležitosti výročí smrti dvou panovníků (Karel Veliký †814, Octavianus Augustus †14) Nedokončené vize evropy (Pax Romana – Pax Christiana – Pax Europeana), Aktuální platnost principů v 21. století, která se bude konat dne 28. ledna 2014 od 16:00 hodin v místnosti „Státní akta“ v Poslanecké sněmovně PČR, Sněmovní 4, Praha.

Diskutující: doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D., Historický ústav AVČR; prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr., Fakulta humanitních studií UK; prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Katolická teologická fakulta UK; doc. PhDr. Václav Marek, CSc., Filosofická fakulta UK .

V rámci oslav 1200 výročí úmrtí císaře Karla Velikého, obnovitele Římské říše, bude v neděli 19. ledna 2014 v 09.30 hodin sloužena v chrámu na Karlově slavná mše svatá ke cti Karla Velikého, kterému byl kostel původně zasvěcen.

Ve 14.30 hodin se pak koná přednáška na téma Karlov a císař Karel Veliký, spojená s komentovanou prohlídkou celého kostela včetně podzemí a Svatých schodů.

Více informací: Kostel nanebevzetí Panny Marie na Karlově