Pro monarchii.cz

Před pár dny jsem se pozastavoval nad tím, jak je svým způsobem zvláštní, jaké úctě a respektu se korunovační klenoty jakožto symbol Českého království těší v republice, která jako základní kámen své mytologie používá svržení monarchie, a jak je svým způsobem absurdní, že se korunovační koruna českých králů vystavuje na počest prezidentů, zejména když ten současný si bez okolků do monarchie kopne, když se mu to zrovna hodí (aby vzápětí státnicky přijal na Hradě britského prince). Ovšem když jsem to psal, rozhodně by mě nenapadlo, jak sám prezident dokáže tuto skutečnost podtrhnout.

Britský následník trůnu princ Charles se po mnoha letech zúčastnil po boku královny zahajovací schůze parlamentu. Zároveň bylo oznámeno, že královna Alžběta se letos poprvé po čtyřiceti letech nezúčastní zasedání představitelů vlád států Commonwealthu, které se koná v listopadu na Srí Lance – zastoupí ji právě princ z Walesu. Už loni během oslav diamantového jubilea přejali většinu povinností spojených s oficiálními cestami vévoda a vévodkyně z Cambridge a kancelář královské rodiny oznámila, že další zahraniční cesty královny budou posuzovány případ od případu a rozhodně už nebudou tak časté jako v minulosti. V souvislosti s pozvolna omezovaným kalendářem akcí doma ve Velké Británii to je jasnou známkou, že mladší generace královské rodiny budou do oficiální reprezentace zapojovány ve stále větší míře.

Podle průzkumu zveřejněného ve čtvrtek si každý pátý Němec přeje obnovení monarchie. V touze vyměnit prezidenta za nového císaře je mladá německá generace ještě horlivější.

Britské jubilejní oslavy, holandská abdikace královny Beatrix ve prospěch následníka trůnu a švédský královský porod způsobily, že evropské královské rody kralovaly i mediálním titulkům. Více než polovina z 1012 Němců zodpověděla v anketě volební společnosti YouGov pro tiskovou agenturu DPA, že se zajímají o monarchie jiných zemí. 19 procent dokonce vyslovilo přání o restauraci vlastní monarchie. Mezi lidmi ve věku mezi 18 a 24 lety vyskočilo toto číslo na více jak třetinu, přičemž ve věkové skupině nad 55 let se ve prospěch monarchie vyslovil každý šestý dotázaný.

Více: Monos

Tradiční Audience u císaře Karla I. v Brandýse nad Labem, pořádaná každoročně poslední dubnový víkend, je vždy radostí pro duši každého monarchisty. Letos se však stala jedinečnou událostí, neboť akci navštívil sám následník českého trůnu JCKV arcivévoda Karel se svými dvěma dcerami. Zatímco jeho otec, zesnulý Otto von Habsburg, navštívil České země od pádu komunistického režimu několikrát, pro novou hlavu panovnického rodu to byla první krátká oficiální návštěva. A během této návštěvy hned poctil několik zástupců vojenských a občanských spolků ze zemí bývalé Rakousko-Uherské monarchie, které se sasazují o rehabilitaci společných dějin. Jedním z vyznamenaných byl také Jan E. Bárta, předseda našeho spřízněného sdružení Radecký 1766-2016, které bylo mimo jiné spolupořadatelem letošní audience.

Vřele doporučujeme k přečtení jeho zprávu o letošní Audienci, aby každý, kdo se akce nezúčastnil, zalitoval a mohl svou chybu příští rok napravit. Jak slavnostní sobota probíhala, se můžete podívat ve fotogalerii.

Na nizozemský trůn po více než 120 letech usedl muž. Willem-Alexander měl dříve pověst floutka, ale časem se zklidnil a získal si srdce Holanďanů. Na rozdíl od své matky netrvá na tom, aby mu lidé říkali Jeho Výsosti.

Šestačtyřicetiletý Willem-Alexander je nejstarší syn pětasedmdesátileté královny Beatrix. Ještě za studií si díky zálibě ve večírcích a pivu vysloužil po vzoru značky chmelového moku přezdívku “Princ Pils”.

Od té doby se však z floutka proměnil v respektovaného následníka trůnu, který je odborníkem na vodohospodářství i členem Mezinárodního olympijského výboru. Je také pilotem a svého času létal coby dobrovolník pro neziskové organizace v Africe.

Celý článek (iDnes.cz)

Když před 33 lety usedala na trůn, Nizozemci královskou rodinu zrovna nemilovali. Byl rok 1980 a zemí zmítaly rozsáhlé sociální nepokoje. Heslo “Geen woning, geen kroning” (česky Žádný byt, žádná korunovace), které si na transparenty napsali okupanti domů v mnoha částech Nizozemska, se stalo symbolem nástupu mladé královny Beatrix k moci. Jí i celou královskou rodinu tehdy musely chránit zástupy policistů.

Oblibu Nizozemců si ale dokázala vybojovat. V úterý pětasedmdesátiletá královna po více než třech desetiletích abdikuje. Pochlubit se může mimo jiné tím, že má – přes četná kontroverzní rozhodnutí a pády – na své straně 80 procent Nizozemců.

Celý článek (Aktuálně.cz)

Už zítra dojde k pravděpodobně největší monarchistické události v tomto roce – na nizozemském trůně vystřídá královnu Beatrix její syn, který se stane králem Vilémem-Alexandrem. Jednu ze tří evropských vládnoucích královen tak vystřídá král a poprvé po dlouhých 123 letech a třech generacích královen opět usedne na nizozemský trůn muž.

Už dnes se sjelo mnoho představitelů světových panovnických rodů na slavnostní večeři v předvečer abdikace. Hlavní program pak bude následovat zítra, 30. dubna, kdy Holanďané slaví Koninginnedag, „Královnin den“ – hlavní holandský státní svátek, kdy také královna Beatrix nastoupila na trůn po abdikaci své matky, královny Juliany.

Podle programu slavnostního dne k samotné abdikaci dojde před půl jedenáctou dopoledne. Následující program bude zahrnovat zejména k intronizaci a přísaze nového krále před slavnostně zasednuvším parlamentem mezi 14:00 a 15:30.

V zámecké zahradě v Brandýse nad Labem si milovníci historie připomněli odkaz posledního rakousko-uherského vládce Karla I., který v městě pobýval. Dále vzpomínali na dobu napoleonských válek před 200 lety. Ukázali se v dobových uniformách. Vy se můžete podívat, jak setkání probíhalo.

Viz fotogalerie na iHned.cz.

Už příští úterý, 30. dubna, kdy Nizozemsko slaví tradiční Koninginnedag (Královnin den), nás čeká velká monarchistická událost: Plánovaná abdikace nizozemské královny Beatrix a nástup jejího syna na trůn jako krále Viléma Alexandra.

Podrobný program událostí tohoto velkého dne můžete najít na stránkách nizozemského královského domu. Samotná abdikace proběhne krátce před půl jedenáctou podpisem abdikační listiny za přítomnosti státních představitelů Nizozemska, Aruby, Curaçaa a Sint Maartenu, načež nový král se svou matkou (už jako princeznou Beatrix), manželkou (královnou Máximou) a dcerami předstoupí poprvé před nizozemskou veřejnost na balkóně královského paláce. Po druhé hodině pak král v amsterdamském Novém kostele složí slavnostní přísahu před shromážděným parlamentem a představiteli Nizozemského království a před korunovačními klenoty (tento obřad intronizace nahrazuje korunovaci).

Poté co se italskému parlamentu ani po pěti kolech hlasování nepodařilo dohodnout se na tom, koho by si měli tentokrát zvolit za nového prezidenta, nezbylo stranickým politikům, než přijít s prosíkem za dosluhujícím prezidentem, komunistou Giorgiem Napolitanem, a přesvědčit ho, aby kandidoval znovu – ten pak byl 20. dubna úspěšně zvolen, čímž se skoncovalo s tradicí, podle které dosud žádný italský prezident nesloužil více než jeden mandát. Republikánský systém se nám opět pěkně předvedl.

Giorgio Napolitano sám byl od mládí aktivní ve vlivné Komunistické straně Itálie, která byla hlavní politickou silou bojujcí za změnu z monarchie na republiku během referenda v roce 1946 (které je mnohými považováno za zfalšované). Později byl také zastáncem  sovětské invaze do Maďarska roku 1956. Zůstal aktivním členem komunistické strany a jejích dalších socialistických reinkarnací až do roku 2006, kdy byl poprvé zvolen prezidentem.