“Musím každou myšlenku o republice již napřed odhodlaně i důrazně zamítati. Pomyslete si říši Rakouskou rozdělenou na množství republik a republiček, - jaký to milý základ k universální ruské monarchii!”
Čtvrtý ročníkMonarchistického pochodu Prahou 28. října 2011 je úspěšně za námi, je tedy čas na bilancování. A jednou z možností, jak se podělit o své názory a dojmy, ať už jste se akce účastnili, nebo ji sledovali pouze z dálky, je diskuze zde na webu.
Zúčastnili jste se tohoto pochodu nebo jste si jej nechali ujít? Jak se na celou tuto akci díváte? Je podle Vás Monarchistický pochod přínosný pro propagaci monarchistických myšlenek mezi českou veřejností? Nebo je to zbytečně vynaložené úsilí? Máte nějaké návrhy, co by chtělo na jeho organizaci a průběhu v příštích ročnících zlepšit?
Od předložení prvního Tématu k dikusi, nazvaného Koncepce budoucí monarchie, uběhly tři týdny a jak zde na webu, tak i na Facebooku se námět setkal s docela slušným úspěchem a v diskusi se objevily zajímavé příspěvky a náměty (samozřejmě stále můžete přispět svým názorem).
Nyní bychom rádi představili další téma k diskusi, a sice monarchie v médiích. Někteří lidé v poslední době vyjádřili pozitivní názor, že monarchistickým myšlenkám se v médiích dostává více prostoru než dříve. Podle někoho však jde většinou jenom o kuriozitu pro pobavení, chápanou většinou lidí jako recese, podle jiných se dostává pozornosti monarchii jako zajímavosti (okouzlení britskou královskou svatbou, nostalgie po starém Rakousku) a nikoli už jako reálné politické alternativě.
Portál Pro monarchii je v provozu již několik měsíců. Během této doby vzrostl počet jeho čtenářů a návštěvníků. K našemu potěšení přibývají také komentáře k článkům, kde má každý možnost vyjádřit své názory a sám se podílet na obsahu těchto stránek. Právě taková totiž byla původní myšlenka, stojící za vytvořením těchto webových stránek: nejen shrnout informace a zprostředkovat aktuální zprávy o monarchismu v Zemích Koruny české i v zahraničí, ale také poskytnout prostor, kde by názorově spříznění lidé mohli sdílet své postoje, myšlenky a nápady, a vzájemně se tak obohacovat.