Pro monarchii.cz

Na internetových stránkách rádia Proglas si můžete poslechnout dva pořady, věnované blahoslavenému císaři Karlovi I.. Vystupuje v nich vynikající znalec osudů našeho posledního krále, PhDr. Milan Novák, který je správcem císařského zámku v Brandýse nad Labem a odvedl tu obrovský díl práce na oživení památky Karla I.

Doporučujeme poslech každému, kdo by se rád dozvěděl více o životě našeho posledního krále a jednoho z nejnovějších světců (i jeho věrné manželky, jejíž proces blahořečení také probíhá).

• České nebe – pořad věnovaný osobnosti bl. Karla v rámci série o českých světcích

• Karel a Zita – (ne)obyčejný manželský pár – císařští manželé jako inspirace pro křesťany

Na stránkách České pošty se můžeme dočíst potěšující zprávu o vítězství české poštovní známky na prestižní mezinárodní soutěži:

Známka České pošty vyhrála Grand Prix de l´exposition WIPA, nejuznávanější mezinárodní soutěž o nejkrásnější známku světa.

Do prestižní soutěže spojené se světovou výstavou WIPA Vídeň můžou poštovní správy přihlásit vždy maximálně jeden exemplář. Česká pošta vybrala písmenovou známku „Poštovní muzeum“ od slovenského výtvarníka Dušana Kállaye, kterou rytecky rozkreslil Miloš Ondráček.

Britský královský zámek Windsor zažil 18. května velkolepou událost; k slavnostnímu obědu na počest 60. výročí vlády královny Alžběty II. se tu totiž s britskou královskou rodinou shromáždili zástupci panovnických rodin téměř všech současných monarchií. Bylo tak možné pořídit jedinečný snímek většiny panovníků celého světa (pravděpodobně nejúplnější, který byl kdy vyfotografován – srv. jiný unikátní snímek z roku 1910).

Náš poslední král Karel I. Habsbursko-Lotrinský byl dobrým a moudrým panovníkem a teprve s odstupem mnoha let můžeme plně ocenit jeho prozíravost; už kolem roku 1920 během svého švýcarského exilu si uvědomoval, že rozdělení střední Evropy na různé národní státy nepovede k vyřešení národnostních problémů, ale naopak znemožní jejich řešení mírovou cestou. Dokládá to císařův citát, uvedený v knize Náš arcivévoda, císař a král Karel I. Rakouský od Milana Nováka:

„Prostor na obou stranách Dunaje jest od chvíle kdy zmizelo Rakousko-Uhersko, nejen vlastí těžce trpících, zoufalých lidí, nýbrž i čarodějnickým kotlem, krbem nebezpečí prvního řádu.Nemohlo to jinak přijíti, neboť desagregace Rakouska-Uherska byla porušením ohledů historických, etnografických, hospodářských, sociálních a kulturních..

Panevropská unie, něm. Paneuropa-Union je nejstarší evropské hnutí za sjednocení Starého kontinentu. Zastává myšlenku politického a hospodářského sjednocení evropských národů na demokratických a přátelských základech, s plným vědomím křesťanských kořenů našeho kontinentu. Myšlenkový obsah tohoto hnutí formuloval Dr. Richard hrabě Coudenhove-Kalergi na svém panství Poběžovice na Domažlicku. Samotná Panevropská unie pak byla hrabětem Coudenhove-Kalergim založena roku 1922 jako přímá reakce na hrůzy První světové války.Mezi historické členy Panevropské unie patřili nebo patří mimo jiné Albert Einstein, Thomas Mann, Franz Werfel, Salvador de Madariaga, Otto von Habsburg, Charles de Gaulle, Aristide Briand, Konrad Adenauer, Franz Josef Strauss, Bruno Kreisky či Georges Pompidou. Od roku 1933 je unie nacisty v Německu zakázána, po skončení druhé světové války opět obnovena.

Předsedou mezinárodní Panevropské unie byl v letech 1973-2004 Otto von Habsburg, který byl až do své smrti v létě roku 2011 jejím mezinárodním čestným předsedou. Novým představitelem je od roku 2004 je předseda francouzské frakce Paneuropa-Union, Alain Terrenoire.

I z USA, které jsou zdánlivě protikladem všemu královskému a monarchistickému, pocházelo v průběhu minoulých dvou století (kdy se uvolnily zvyklosti ohledně rovnorodých sňatků) několik osob, jež se sňatkem dostaly do královských rodin. Protože šlechtický titul se zpravidla předává od manželce a nikoli naopak, jedná se se o ženy. I Američané proto mají “své” princezny a královny.

Přestože není žádným tajemstvím, že bezprostřední nárok na český trůn drží primogeniturně jakožto potomci Přemyslovců rod Habsbursko-Lotrinský, málo se již v naší společnosti hovoří o dalších následnících mimo JCKV Otty, popř. jeho syna JCKV Karla, kteří jsou i v nemonarchistických kruzích známi.

V prvé řadě je třeba podotknout, že český trůn se dědí na základě principu primogenitury, tedy jednoduše řečeno – po úmrtí (či odstoupení) vládnoucího panovníka nastupuje na trůn jemu nejbližší mužský příbuzný. Teprve v případě, že již nejsou mužští příbuzní dané dynastie k dispozici (nebo se nároku na trůn vzdají), přechází tento, dle ustanovení Pragmatické sankce, na nejbližší osobu ženského pohlaví a to ve vztahu k posledně vládnoucímu panovníkovi.

Sláva italské pizzy se rozlétla do celého světa. Pizza, která byla svého času jídlem chudáků z Apeninského poloostrova, je dnes nejen základem fast foodu prakticky ve všech zemích světa, je to ještě i vybrané pohoštění. V New Yorku můžete ochutnat pizzu za tisíc dolarů kus – s červeným a černým kaviárem.  V jednom italském městě připravují nejdražší pizzu na světě, peče se ze zvláštního druhu mouky s přidáním červené australské soli. Do její náplně se přidávají jikry tuňáka, langusta, humra a to všechno se zalije starým dobrým koňakem. Za takové pohoštění zaplatíte 8 300 eur. Po tak drahých pizzách ale není žádná zvláštní poptávka. Zato mají všichni v oblibě prostou a nepříliš drahou pizzu Margarita.

V květnu 1910 se shromáždili členové evropských královských rodů na pohřbu britského krále Edvarda VII.. Mezi hosty bylo devét vládnoucích králů, kteří byli vyfotografováni na společném snímku, jenž docela pravděpodobně může být jedinou fotografií devíti vládnoucích králů, která kdy byla pořízena.

Z těchto shromážděných panovníků byli později čtyři zbaveni trůnu a jeden zavražděn. Jen pět z devíti monarchií dnes existuje: Spojené království, Belgie, Dánsko, Norsko a Španělsko (které bylo mezitím na dlouhý čas republikou). Dnes by vůbec nebylo možné udělat snímek, na němž by se sešlo devět vládnoucích evropských králů, protože v Evropě je momentálně pouze sedm království a tři z nich mají vládnoucí královny. kdyby se přesně po sto letech měli sejít přímí následníci vyfocených panovníků, byli by to tři vládnoucí králové, dvě vládnoucí královny, dva dosud žijící bývalí králové ze zrušených monarchií a dva potomci královských rodů, kteří už sami nevládli.

Devět králů podle nástupu na trůn: