Republikánské argumenty
Dědičný panovník není reprezentantem občanů
Dědičný panovník není reprezentantem občanů
Někdy lidé uznávají, že celá ta královská rodina je sice hezká věc, ale stojí stranou od společnosti. Jak může reprezentovat národ někdo, koho si (na rozdíl od prezidenta) občané vůbec nezvolili?
Tento argument se ale dá snadno obrátit a využít proti volenému prezidentovi: Jak může reprezentovat někdo, proti komu významná část lidí ve volbách hlasovala? Žádného demokratického prezidenta nikdy nevolilo 100 % oprávněných voličů, ba ani 100 % z hlasujících. Samozřejmě že se prezidentem může stát respektovaná osobnost, kterou vezme za svou výrazna většina obyvatel, zpravidla to tak ale není. Francouzský prezident Hollande je agnostický socialista; jak může zastupovat Francouze, kteří jsou katolíci nebo podnikatelé? Americký prezident Obama je liberál z Havaje; jak může reprezentovat třeba konzervativce z Jižní Karolíny? Italský prezident Napolitano je dlouholetý komunista; je to reprezentativní pro většinu italské společnosti? Přesto všichni tito odvozují svou legitimitu pouze od hlasování lidu, který je zvolil.
Na rozdíl od parlamentu, který může a měl by reprezentovat názorovou členitost společnosti, je hlava státu jediná osoba a jejím úkolem není reprezentovat jeden (byť nejsilnější) názorový proud. Panovník, právě díky tomu, že stojí stranou, může reprezentovat národ právě díky tomu, že nebyl zvolen jednou určitou skupinou, neboť jeho legitimita je jného druhu.
Aktualizováno (Neděle, 13 Leden 2013 16:25)












