Pro monarchii.cz

To se podívejme, o finanční výhodnosti monarchie už píšou i významné deníky. Novinky.cz citují polský deník Fakt, který poukázal na nákladnost polského prezidenta:

Finanční prostředky, které ze státního rozpočtu dostává na svoji činnost britský královský dvůr, jsou nižší, než poskytuje Polsko vlastnímu prezidentskému úřadu. Poláky stojí prezident Bronislaw Komorowski ročně v přepočtu o 320 miliónů korun víc než Brity královna Alžběta II.

V roce 2012 podle deníku Fakt šla z polského státního rozpočtu na činnost Kanceláře prezidenta 1,67 miliardy korun. Za to samé období dostala britská královna na svoji činnost od státu 1,35 miliardy, tedy o 320 miliónů méně. Poláci podle Faktu vůbec nejsou nadšení, že musí na svoji hlavu státu přispívat víc než bohatší Britové. Značná část nákladů hlavy britské monarchie je navíc hrazená z pronájmu nemovitostí patřících královské rodině.

Znepokojení Poláci

Znepokojuje je také to, že z rozpočtu na prezidentský úřad je až 453 miliónů korun určených na platy a odměny zaměstnanců této instituce. Přitom jen průměrné roční odměny na každého pracovníka dosahují 104 tisíc korun, to je víc jak dvojnásobek nejvyšších odměn v porovnatelných polských státních institucích.

Zdroj: Novinky.cz

Je skutečně pozoruhodné, že výdaje na vydržování polského prezidenta přesahují náklady na britskou královskou rodinu. V polském článku, který si můžete přečíst například na serveru WP.pl, je možné se dočíst další zajímavosti, jako například to, že zatímco náklady na britskou monarchii se postupně snižují (zatímco v roce 2009 každý občan Spojeného království přispíval na monarchii 66 pencí ročně, teď už jsou to jen 62 pence) nebo že nejrychleji rostoucí položkou výdajů prezidentské kanceláře jsou náklady na řády a vyznamenání. Polský ekonom Marek Zuber se nad náklady prezidentského úřadu pozastavil a uvedl, že u reprezentativní hlavy státu v parlamentní demokracii jsou takové náklady neúnosné.

Přitom článek je navíc poněkud zavádějící v tom, že ve Spojeném království jsou příjmy státu z královských statků ve skutečnosti vyšší než výdaje na provoz královského dvora, takže stát na monarchii vydělává (a to i když se neberou v úvahu příjmy z turistického ruchu spojeného s monarchií, které jsou nezanedbatelné a ještě se zvyšují při takových příležitostech, jako bylo diamantové jubileum Alžběty II. nebo královská svatba).

Pokud jde o porovnání s českými reáliemi, které už novináři z Novinek neuvedli, výdaje ze státního rozpočtu na kancelář prezidenta republiky v roce 2011 dosáhly 329 milionů korun. To je znatelně méně než v Polsku (ačkoli by se dalo poukázat na to, že jsme také znatelně menší stát) a na rozdíl od Polska se také podařilo v posledních letech náklady poněkud změnšit. Pořád jsou ovšem dost vysoké a když tyto náklady porovnáme s evropskými monarchiemi, vidíme, že jejich nákladnost se pohybuje stále na nižší úrovni. Například v Dánsku či Švédsku je to kolem 250 mil. Kč, ve Španělsku dokonce pod 200 mil. Kč (španělský král je jednou z nejméně nákladných hlav států v Evropě, včetně všech prezidentů). Kromě toho existuje také například model Lichtenštejnska, kde vládnoucí kníže jako hlava státu nedostává ze státního rozpočtu ani korunu a musí se uživit sám, hospodařením s rodinným majetkem. Anebo již zmíněný model Spojeného království, který sice zdánlivě znamená vyšší výdaje ze státního rozpočtu, ale zároveň přináší ještě vyšší příjmy. Posuďte sami, jaký prezident by něco takového svému státu mohl poskytnout?

Pro mnoho lidí je monarchie stále automaticky spojena s nákladností, zřejmě pod vlivem představy opulentního dvora francouzského „Krále slunce“ Ludvíka XIV., okázalé nádhery císařského dvora ve Vídni, kde si aristokratická smetánka užívá nekonečné plesy, anebo prostě pod dojmem toho, jak působivě všechny královské svatby, korunovace, jubilea a další oslavy působí. Skutečná fakta ale mluví jinak. Ani sebenákladnější královská oslava nestojí tolik jako maraton prezidentských voleb. A co je příjemnější podívaná, o tom snad není třeba se rozepisovat.