Pro monarchii.cz

Právě před sto lety, v předjaří roku 1912, probíhal přesun českého dragounského pluku č. 7, v němž sloužil také arcivévoda a pozdější český král a rakouský císař Karel Habsbursko-Lotrinský. Z Karlova milovaného Brandýsa nad Labem směřoval přes česká, moravská i slezská města do daleké Kolomyje v Haliči a jednou ze zastávek byl i Nový Jičín, který si událost dnes připomíná výstavou v Muzeu Novojičínska a dalšími akcemi.

“Přijede k nám pan arcivévoda a jeho princezna” – tak těmito slovy a jistě podobnými si právě před sto lety předávali novojičínští občané čerstvou informaci, že do města zavítá vzácná návštěva – tehdy ještě druhý následník trůnu arcivévoda Karel František Josef a jeho manželka arcivévodkyně Zita princezna Bourbonsko-Parmská.

Vskutku se tak stalo. Již počátkem března 1912 vyrazil arcivévoda Karel v čele páté eskadrony českého dragounského pluku č. 7 z posádkového města Brandýs nad Labem k vojenskému přesunu “až na konec světa” – do daleké Kolomyje v Haliči. Na více než tisíc kilometrů dlouhé cestě jej doprovázela dvorním vlakem po železnici i jeho manželka arcivévodkyně Zita. Společná cesta vedla přes mnoho obcí a měst Království českého a Markrabství moravského. Všude oslavně vítali tento v celé monarchii oblíbený novomanželský pár. Oblíbenost arcivévody Karla vzrostla zvláště u česky mluvícího obyvatelstva, které kvitovalo plynulou znalost českého jazyka budoucího císaře.

Již při zastavení eskadrony v Hranicích na Moravě přinesl zdejší denní tisk všeobecnou výzvu novojičínského starosty Ing. Jakoba Ullricha k přivítání vzácné návštěvy. Hranice novojičínského okresu překročila eskadrona dragounů ve čtvrtek 14. března 1912 u dubského kopce, odkud pokračovala po staré císařské silnici přes Starojickou Lhotu na městečko Starý Jičín. Všude při císařské silnici byli dragouni vítáni špalíry jásajících obyvatel. Na Starém Jičíně eskadrona s arcivévodou Karlem poobědvala a po poledni se vydala přes Loučku a Bochetu k hranicím našeho města. Mezitím o půl jedné odpoledne dorazila dvorním vlakem na horní nádraží v Novém Jičíně princezna Zita se svou dvorní dámou, bezprostředně byla přivítána představiteli obecní rady v čele se starostou. Dvě mladé dívky jí předaly květiny. Automobilem se arcivévodkyně Zita vydala naproti svému manželovi. Ten zrovna vjížděl se svými dragouny na bílém koni u Španělské kaple a Rudolfova špitálu do Nového Jičína. Již na tehdejší Hornobranské ulici byli vítáni nesčetnými davy obyvatelstva. Po ubytování všech svých sto padesáti dragounů ve Střední zemské zemědělské škole v Žilině se arcivévoda vydal na oficiální uvítací ceremoniál na nádvoří Tereziánského zámku. Zde jej osobně přivítal okresní hejtman Josef Zwierzina a představil mu všechny významné představitele státní a městské samosprávy včetně duchovenstva. Přítomna byla rovněž četná novojičínská společenstva v čele s vojenskými veterány a Mužským pěveckým spolkem. Po ubytování v zámeckých apartmánech a krátkém odpočinku se arcivévoda projevil jako automobilový fanoušek a vyjel si se svou chotí na objížďku okolí. Tuto zakončili kolem šesté hodiny podvečerní průjezdem slavnostně vyzdobeným a osvětleným městem. Pod okny zámku jim poté zapěl několik skladeb Mužský pěvecký spolek doprovázený kapelou Spolku vojenských veteránů. Jak příjemné to muselo být rozptýlení po únavné cestě a navíc – po mnoha dlouhých dnech konečně ubytování na zámku.

Na druhý den v pátek 15. března 1912 v osm hodin ráno vyrazila eskadrona v čele s arcivévodou Karlem na další trasu cesty přes Libhošť kolem Příbora do Místku, kde je již čekala hranice Slezského vévodství. O půl desáté dopoledne město Nový Jičín po slavnostním rozloučení opustila ve svém dvorním vlaku i arcivévodkyně Zita. Novojičínské noviny následující dny přinášely spoustu informací k jejich pobytu. Starosta Ing. Jakob Ullrich pak předal osobní poděkování arcivévodského páru k příjemnému pobytu, majitel jesenického pramene Vinzenz Stefan informoval o souhlasu arcivévodkyně k pojmenování minerální vody “Pramen arcivévodkyně Zity” a restaurace Laudon přinesla zmínku o dvorní tabuli, včetně dodávky speciálního piva Mnichovského Spätenbrau a Plzeňského ležáku. Nelze taktéž opomenout telegram, který následně obdržela Vinárna Meier k dodávce dalších 25 litrů vynikajícího bílého vína, kterou měla dopravit do zastávky v haličském Jasle. Arcivévoda Karel na město Nový Jičín nezapomněl a zcela jistě si jej připomenul po svém nástupu na císařský trůn, když do svého okolí přijal za osobního lékaře Dr. Arthura Bielku rytíře von Karltreu. Jednalo se o syna slavného novojičínského rodáka, mecenáše a zakladatele novojičínského muzea Dr. Augusta Bielky rytíře von Karltreu. V tomto případě to již bylo druhé spojení města Nového Jičína s nejvyšší hlavou státu a zároveň s českým králem.

Více informací a den po dni rozepsanou cestu sedmého dragounského pluku a arcivévody Karla najdete na stránkách Muzea Novojičínska.