Pro monarchii.cz

Bělehrad – Alexandr II. Karađorđević, syn posledního jugoslávského krále Petra II., po státním pohřbu ostatků čtyř členů své rodiny mluví o svých aktivitách, o možnosti restaurovat monarchii a o největších problémech a výzvách, kterým čelí dnešní Srbsko.

Jak jste spokojen s organizací státního pohřbu v Topole?

Všichni pracovali velmi tvrdě. Své úsilí při této důležité události spojila církev, vláda, personál i dobrovolníci. Jsem velmi hrdý na jejich práci i na pomoc ze zahraničí při přesunu ostatků mého otce, krále Petra II., mé matky, královny Alexandry, mé babičky, královny Marie a mého strýce, prince Andreje. Ti už dnes mohou odpočívat v pokoji v rodinné královské hrobce. Moje rodina je velmi ráda, že to bylo umožněno.

Jaké pokroky sledujete ve vaší snaze o restauraci monarchie v Srbsku?

Podle průzkumů existuje mezi lidmi v Srbsku velký zájem o konstituční monarchii. Je také velmi důležité, že všichni političtí představitelé země tuto možnost nevnímají jako hrozbu, ale spíše jako příležitost ke sjednocení, kontinuitě a stabilitě.

Jaké jsou podle vás největší výhody monarchie pro tuto zemi?

Srbsko potřebuje neutrální hlavu státu, panovníka, který není zapojený do každodenní politiky. Premiér společně s vládou vládne a král panuje. To je možné vnímat jako velkou výhodu tohoto státního zřízení pro stabilitu země.

Již dříve jste uvedl, že neplánujete vstup do politiky. Jak tedy očekáváte, že bude monarchie restaurována? Předpokládáte, že vznikne monarchistická strana nebo že současné politické strany začnou ideu monarchie podporovat?

V konstitučních monarchiích, jako je například Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Japonsko nebo Kanada, politické strany uznávají státní zřízení země, a proto zde nemusí nutně existovat monarchistická strana.

Jaké změny pozorujete v Srbsku od vašeho návratu v roce 2001?

Určitě jsme pokročili v demokratických reformách. Byl jsem svědkem mnoha pozitivních změn i tragických situací, ale celkově Srbsko udělalo velký pokrok a naše vláda podle mě pracuje velmi tvrdě.

Co podle vás dnes Srbové nejvíce potřebují?

Pracovní místa. Bezpochyby.

Jaké jsou největší výzvy pro Srbsko v současné situaci?

Pracovní místa, investice a ekonomické oživení. A také postup směrem k Evropské Unii.

Jak hodnotíte proces přistoupení Srbska do EU? Jaký je váš názor na tzv. Bruselskou dohodu mezi Srbskem a Kosovem?

Jsem velmi spokojen s úsilím, které bylo v této souvislosti vynaloženo, především naším prezidentem Tomislavem Nikolićem, předsedou vlády a mnohými dalšími členy vlády, kteří umožnili současný pokrok. Není to jednoduchý úkol, ale musíme v něm pokračovat a ve snaze stát se členem EU být jednotní. Musíme také hledat řešení určitých choulostivých záležitostí, které v Srbsku budí emoce.

Jak hodnotíte vztahy Srbska s ostatními zeměmi bývalé Jugoslávie?

Zažili jsme si úspěchy i nezdary, ale dnes vidím mnohem pozitivnější vztahy a přátelství. Potřebujeme se navzájem vzhledem k tomu, že jsme na sebe odkázáni v otázce obchodu a pracovních míst. Například během své návštěvy Chorvatska a Slovinska jsem viděl velké přátelství a srdečnost lidí.

Autor: Alexandra Jašová