Pro monarchii.cz

Královna Markéta II. dnes slaví výročí čtyřiceti let na trůnu Dánského království; nastoupila po smrti svého otce Frederika IX. 14. ledna 1972 a stala se tak po šesti a půl stoletích první ženou na dánském trůně.

Královna se mezi Dány těší velké oblibě – místní média ji označují za symbol toho, co to je být Dánem. Podle dánského historika Larse Soerensena je dokonce dánský královský dvůr nejoblíbenějším mezi evropskými monarchiemi. Severská země si toto jubileum připomíná stejně velkolepě jako královniny předloňské sedmdesátiny. Její slavnostní jízdu Kodaní v kočáře sledovaly desítky tisíc lidí.

Markéta II. se narodila 16. dubna 1940 v Kodani v paláci Amalienborg korunnímu princi Frederikovi a korunní princezně Ingrid. V době jejího narození se přitom s ženou na dánském trůně vůbec nepočítalo, ústava totiž dovolovala jen mužské panovníky. Když bylo stále jasnější, že král Frederik IX. a královna Ingrid syna mít nebudou, došlo ke změně nástupnického řádu, která byla schválena jak parlamentem, tak občany v referendu.

V roce 1967 se tehdejší korunní princezna provdala za francouzského diplomata Henriho de Laborde de Monpezat, s nímž má dva syny: dědice trůnu Frederika a prince Joachima. Hovoří dánsky, francouzsky, švédsky, norsky, anglicky a německy. Dlouhodobě se angažuje v charitě a humanitární pomoci. Je také nadanou malířkou a designérkou (sama uvedla, že kdyby nebyla královnou, nejraději by se živila jako ilustrátorka), má za sebou řadu výstav a (pod pseudonymem) ilustrovala mimo jiné dánská vydání knih J. R. R. Tolkiena Hobit aneb cesta tam a zase zpátky a Pán prstenů. Královna vyvolává sympatie i svou staromódností; nepoužívá mobilní telefon ani internet a říká, že se bez nich cítí zcela šťastná. Dánové jí odpouštějí i její zlozvyk, kterým je silné kouření – panovnice se naopak díky němu dostala i do užívaných úsloví, když Dánové říkají “kouřit jako královna Margrethe”.

Podobně jako u britské královny Alžběty II. (která letos také oslaví jubileum své vlády) média často spekulují o tom, jestli by neměla odejít z trůnu ve prospěch svého syna. Nedávný průzkum ukázal, že přes velkou oblibu, které se královna těší, by významná část lidí uvítala, kdyby v nejbližších letech dostala prostor nová svěží krev v osobě korunního prince Frederika. Na druhou stranu se objevují hlasy, že korunní princ se má ještě hodně co učit a Markéta II. by zatím dánský trůn opouštět neměla. Královna sama ale jasně uvedla v rozhovoru pro server BBC News, že zatím to nemá v úmyslu. “Tuhle práci přebíráte, když starý král nebo královna zemřou,” řekla Margrethe. “Není to doživotní trest, ale celý život ve službě,” dodala.

Královna také zdůraznila, že dědičná monarchie má i v moderní době své významné místo. “Představujeme dlouhý příběh, a to příběh naší země,” uvedla.

Coby nevolená veřejná osoba se neúčastní každodenní politiky a nečeká se od ní ani vyjadřování politických názorů. Předsedu strany, která v parlamentu získá většinu, pověřuje sestavením vlády, již poté jmenuje. Její hlavní rolí je reprezentace Dánska v zahraničí. Přestože se zpravidla k politice nevyjadřuje, její slova mají často větší váhu než výroky politiků. “Ona je taková, že když něco řekne, tak ji lidi poslouchají. Taková moudrá, přitom velice sympatická a lidská,” uvedla o ní novinářka Dana Schmidt.

Panovnice v rozhovoru přiznala, že právě od britské královny Alžběty II. čerpala vždy velkou inspiraci. “Už od začátku, ještě než se stala královnou, mluvila o tom, že musí svůj život zasvětit národu,” řekla Margrethe o Alžbětě. “A když jsem byla před 40 lety ustanovena královnou já, cítila jsem, že musím svůj život zasvětit svému národu stejně jako ona,” dodala.

Zdroje: ČTK, ČT24