Pro monarchii.cz

Královna Alžběta II. slaví ve vší nádheře své diamantové jubileum, 60 let vlády. Je škoda, že mezi zprávami o této velké události mají značné místo takové, které se spíš než oslavě samotné věnují různým kontroverzím, jež byly v té souvislosti vyvolány, což je také případ zavádějícího článku na serveru Lidovky.cz. Kromě pozvání kritizovaných králů Svazijska a Bahrajnu se mluví hlavně o problému se španělskou královnou Sofií, která odmítla pozvání kvůli nedávnému oživení španělsko-britského sporu o Gibraltar. Co se však na první pohled jeví jako nesmyslný střet mezi dvěma královnami, a v některých médiích bylo dokonce podáváno jako urážka ze strany královny Sofie, vlastně s nimi nemá moc co do činění; ve skutečnosti je za tím španělská vláda, která své královně cestu do Londýna zakázala – bohužel, někteří panovníci a členové královských rodin v konstitučních monarchiích byli do té míry připraveni o své pravomoci, že politici za ně rozhodují i o takových věcech, jako je účast na podobné slavnostní, nepolitické akci.

Princ Pavel (Pavlos), syn sesazeného řeckého krále Konstantina II., napsal článek pro The Periscope Post, ve kterém komentuje politickou situaci v Řecku po parlamentních volbách. Píše o hrdosti Řeků na svou slavnou historii v kontrastu s dnešním Řeckem, kdy není mnoho věcí, na které by člověk mohl být hrdý. Přestože článek byl napsán krátce po vyhlášení výsledků voleb, autor v něm dobře předvídá patovou situaci, nemožnost vytvořit funkční vládní koalici a jako následek toho předčasné volby. Aktuální situaci vidí jako přirozený následek politického stylu, který je v Řecku přítomný prakticky od vzniku současné republiky a pro který bylo charakteristické střídání dvou politických stran, které si Řeckou politiku prakticky rozdělily mezi sebe.

Poukazuje na nízkou volební účast, která je vyjádřením nedůvěry občanů etablovaným politickým stranám (což naznačuje také jejich špatný výsledek), ale zároveň kritizuje extremistické politické postoje a neochotu ke kompromisu některých nových stran, které tak znemožnily vytvoření funkční koalice. Zároveň připomíná 19 % hlasů pro menší umírněné strany, které se kvůli uzavírací klauzuli do parlamentu nedostaly.

Před padesáti lety, 14. května 1962, se v Athénách konala svatba španělského prince a dnešního krále Juana Carlose (Jana Karla) a princezny Sofie Řecké a Dánské. Tato velká událost znamenala spojení příslušníků dvou panovnických rodů, což ve druhé polovině 20. století už přestalo být samozřemostí. Princ Juan Carlos byl synem Juana de Borbón, dědice sesazeného španělského krále Alfonse XIII., princezna Sofie byla nejstarší dcerou řeckého krále Pavla. Královský pár neplánuje žádné oficiální oslavy své zlaté svatby (což je škoda, protože po nedávné nešťastné medializaci královy lovecké nehody by si Španělsko zasloužilo prezentaci své monarchie ve vší nádheře).

Zajímavé a příznačné pro historii 20. století byla, že v době sňatku řecká královská rodina ve své zemi panovala a španělská královská rodina žila v exilu, zatímco během následujících desetiletí nastala opačná situace: Dnes je Španělsko monarchií, zatímco Řecko se potácí pod republikánskou vládou a řecká královská rodina je nucena žít v exilu.

Oficiální stránka španělské královské rodiny

Švédský král Carl XVI. Gustaf spolu se zástupci švédského průmyslu a výzkumu dnes zavítali k premiéru Petru Nečasovi. (...) Podle velvyslanectví není Carl XVI. Gustaf v ČR na oficiální státní návštěvě. "Jeho Veličenstvo je plnohodnotným členem delegace a nemá zvláštní program," uvedla ambasáda. Švédský panovník, který ČR oficiálně navštívil před 17 lety, se nicméně dnes na Hradě setkal s prezidentem Václavem Klausem. Kromě jednání se švédskou delegací spolu zhruba půl hodiny hovořili mezi čtyřma očima. Carl XVI. Gustaf si pak prohlédl katedrálu svatého Víta. V Česku bude pobývat do pátku.

Zdroj: ČT24.cz

Dnes je tomu právě 120 let ode dne, kdy se narodila princezna Zita Bourbon-Parmská, pozdější poslední česká královna a poslední rakouská císařovna, manželka blahoslaveného císaře Karla I. Rakouského.

Princezna Zita se narodila 9. května 1892 ve Villa Pianore v italské provincii Lucca. Své jméno dostala po populární italské světici ze 13. století. Byla pátým dítětem posledního vládnoucího vévody parmského Roberta I. z rodu Bourbonů a Marie Antonie Portugalské, dcery krále Michala Portugalského. Rodina, která přišla o své italské dědictví, trávila většinu času na zámku Schwarzau v Dolních Rakousích. Po pobytu v klášterním pensionátu se roku 1909 v sedmnácti letech setkala na zámku Schwarzau s arcivévodou Karlem Habsbursko-Lotrinským, tehdy dvaadvacetiletým důstojníkem a prasynovcem císaře Františka Josefa I.

Švédský král Carl Gustaf XVI. přijel do Česka s vědeckou delegací. Panovník je patronem švédské Královské technologické mise, která má za cíl rozvinout výzkumnou spolupráci mezi oběma státy. Delegaci tvoří zástupci švédského průmyslu, úřadů a univerzit.

Třicetičlenná delegace korunovaná králem Carlem Gustafem XVI. přijela do Prahy krátce po poledni. "Je aktivním členem Královské švédské akademie věd, odtud vyplývá to, že nejede formálně jako švédský král. Je sice třeba dodržovat protokolární záležitosti, ale není to státní návštěva," prohlásil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

(...) Přestože nejde o oficiální návštěvu, zamíří švédský král i na Hrad. Zítra v půl třetí se setká s prezidentem Václavem Klausem. Technologické mise pořádá Královská švédská inženýrská akademie pravidelně - v posledních letech zavítala třeba do Číny, Španělska a Ruska. V Česku bude až do pátku.

Zdroj: ČT24.cz

Muzeum Novojičínska zve na výstavu Karel I. – poslední český král. Výstava u příležitosti 100. výročí návštěvy arcivévody Karla a princezny Zity v Novém Jičíně bude probíhat od 18. května do 26. srpna 2012.

Vernisáž výstavy se uskuteční v Rytířském sále zámku v Novém Jičíně u příležitosti Národního zahájení Festivalu muzejních nocí 18. května 2012 v 16:00 hodin. Úvodní slovo bude mít Radek Polách, Muzeum Novojičínska, p.o., a PhDr. Milan Novák, Zámek Brandýs nad Labem. Hudební doprovod zajistí České citerové kulturní centrum CITERARIUM.

V rámci výstavy bude možné zhlédnout například historické dokumenty a fotografie, rakouské uniformy i bustu blahoslaveného Karla.

Více informací: Muzeum Novojičínska

Lichtenštejnský korunní princ a regent Alois (faktický monarcha od roku 2004, kdy mu jeho otec Hans Adam II. svěřil výkon vládních pravomocí) deklaroval, že on i knížecí rodina odstoupí, pokud by bylo v referendu schváleno omezení práva veta hlavy státu. „Panovnická rodina není ochotna vykonávat své politické funkce, pokud k tomu kníže nebude mít k dispozici nezbytné nástroje,“ řekl Alois ve svém projevu k parlamentu 1. března. Dále uvedl, že pokud lidé nebudou nadále otevřeni tomuto modelu, nemůže knížecí rodina nadále plnit svou funkci a kompletně se stáhne z politického života.

Lichtenštejnské knížectví přitom vděčí za samu svou existenci své knížecí rodině, která mu vládne jako suverénnímu knížectví od rozpuštění Svaté říše římské roku 1806 a uchránila jeho svébytnost a nezávislost na Německu i Rakousku ve všech těžkostech 19. i 20. století a během posledního půlstoletí se zásadně přičinila o proměnu chudé horské země v jeden z nejbohatších evropských států, který je zároveň stále jednou z nejsilnějších evropských monarchií.

Na pražské Staroměstské náměstí se má letos vrátit Mariánský sloup. S odvoláním na primátora Bohuslava Svobodu (ODS) to píšou dnešní Lidové noviny (LN). Návrat mají ještě schválit radní. Léta trvající rekonstrukce sloupu je podle deníku téměř hotová. O dva roky později se má prý na náměstí vrátit i Krocínova kašna z konce 16 století.

Mariánský sloup strhl dav v roce 1918 po pádu habsburské monarchie, lidé ho považovali za pobělohorský symbol rakouské a katolické nadvlády v českých zemích. Barokní sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla vztyčené v roce 1650 ale mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648.

O návratu sloupu na náměstí, kde by stále poblíž Husova pomníku, se diskutuje již řadu let. "S umístěním sloupu počítáme letos. Odhadujeme náklady jeden až dva miliony korun," řekl LN primátor Svoboda.

Zdroj: České noviny

Audience u císaře Karla I. v Brandýse nad Labem, tradiční akce konaná letos už podesáté na památku našeho posledního krále a posledního rakouského císaře blahoslaveného Karla I., přitáhla letos i pozornost rakouské televize ORF; reportáž o akci byla odvysílána v rámci magazínu Frühlingszeit.

Reportáž přiblížila průběh akce a zmínila účast významných osobností, jako rakouského velvyslance, představitelů starých šlechtických rodů i arcidomu Habsburského a zástupců dalších zemí bývalé rakousko-uherské monarchie. V reportáži se mihli i někteří čeští monarchisté a členové Koruny České. Rakouský velvyslanec Ferdinand Trauttmansdorff také zmínil význam akce pro upomínání na společnou historii Čech a Rakouska.

Jak ten čas letí: Už je to rok, co celý svět se zájmem sledoval britskou královskou svatbu 29. dubna 2011. Princ William z Walesu, druhý v následnictví britského trůnu (a trůnů všech říší Commonwealthu), se tehdy oženil s Catherine Middleton a novomanželé získali titul vévoda a vévodkyně z Cambridge. Přestože byl loňský rok na královské svatby neobyčejně bohatý (jen z vládnoucích panovníků se ženil monacký kníže a bhútánský král, dále například princ Georg Friedrich z pruského královského rodu) britská královská svatba z nich byla nepochybně celosvětově nejsledovanější.

Zatímco loni byla hlavní událostí roku královská svatba, i letos žije britská monarchie významnou událostí v královském rodu: diamantovým výročím vlády královny Alžběty II.

Vilém Alexandr, princ oranžský (Willem-Alexander Claus George Ferdinand), nejstarší dítě nizozemské královny Beatrix a následník nizozemského trůnu, se narodil v Utrechtu přesně před 45 lety, 27. dubna 1967.

Princ Vilém Alexandr byl po 166 letech prvním mužským dědicem narozeným do nizozemské královské rodiny od narození prince Alexandra v roce 1851. Po nástupu jeho matky na trůn roku 1980 se stal princem oranžským (titul vyhrazený pro mužského dědice trůnu) po 96 letech neobsazení tohoto titulu.

Vzdělání získal na protestantské střední škole v Haagu, později na United World College of the Atlantic ve Walesu. Studoval historii na univerzitě v Leidenu, zajímá se o mezinárodní vodní hospodářství. Roku 2002 se oženil s Máximou Zorreguieta Cerruti, Argentinkou pocházející ze starého španělského šlechtického rodu, a mají spolu tři dcery: Catharina-Amalia (n. 2003), Alexia  (n. 2005) a Ariane (n. 2007). Zajímavé je, že princezna Máxima zůstala katoličkou a nepřestoupila na manželovu protestantskou víru, jak bývá v podobných případech běžné. Nizozemské zákony však už nekladou „správnou“ náboženskou víru jako podmínku nástupnictví.

Lucemburský následník trůnu, dědičný velkovévoda Guillaume (Vilém), se zasnoubil s hraběnkou Stéphanie de Lannoy. Lucemburský velkovévodský dvůr to oficiálně oznámil před několika hodinami; zítra ráno se má ve velkovévodském paláci konat k této příležitosti slavnostní recepce.

Můžeme se tak těšit na další královskou svatbu. Snoubenka tentokrát není žena „z lidu“, jak jsme si mohli v posledních letech u svateb v evropských vládnoucích rodech zvyknout. Nejenže se jedná o šlechtičnu, ale její babičkou byla princezna Beatrix z Ligne, a tak pochází z jednoho z nejstarších belgických šlechtických rodů. Narodila se roku 1984 (Guillaume se narodil v roce 1981), mluví plynně francouzsky, vlámsky, německy a rusky (studovala ruskou literaturu v Moskvě). Ráda sleduje klasické filmy a má v oblibě housle a piano. Co je ale důležité, pár spolu působí šťastně, a tak jim popřejme krásný vstup do společného života a všem Lucemburčanům dobrou budoucnost pro jejich monarchii, ze které by si mnoho evropských států mohlo vzít příklad.

Oficiální oznámení, Další fotografie

Lipový kříž - Společnost pro kulturní identitu Vás zve na přednášku PhDr. Radomíra Malého Blahoslavený Karel Habsburský - přítel nebo protivník?

Přednáška se bude konat v úterý 1. května 2012 od 18 hodin v sále 318, 3. patro, Český Svaz Vědeckotechnických Společností, Novotného lávka 5, Praha 1.

V rámci tohoto filosoficko-teologického cyklu budou další přednášky vždy první úterý v měsíci tamtéž.

Lucemburská velkovévodská rodina se v pátek 13. dubna objevila v plné síle ve Velké Británii v Královské vojenské akademii v Sandhurstu u příležitosti zakončení výcviku dvou jejích členů. Vzhledem k osobám absolventů má však událost zvláštní význam i z českého pohledu: Prvním z nich je princ Václav (Wenceslas) z Nassau, syn prince Jeana Lucemburského, jehož jméno podle českého knížete a zemského patrona sv. Václava upomíná na bohaté historické vazby Lucemburska a Zemí Koruny české, druhým je pak arcivévoda Alexandr Rakouský, který je sice z matčiny strany členem lucemburské velkovévodské rodiny, ale po otci zároveň členem českého královského rodu (jeho otec arcivévoda Karel Kristián (n. 1954) je synem arcivévody Karla Ludvíka (1918-2007), který byl pátým dítětem posledního českého krále bl. Karla I.).

Zdroj: The Royal Forums

Pokud letos do 19. srpna zavítáte do císařského hlavního města, do Vídně, nezapomeňte se zastavit ve vojenskohistorickém muzeu (vídeňském Arzenálu). U příležitosti devadesátého výročí smrti císaře Karla I. je tam otevřena zvláštní výstava věnovaná různým aspektům života tohoto posledního českého krále.

Výstava byla slavnostně zahájena 12. dubna. Události bylo přítomno na tři sta lidí a mezi nimi byl také panovníkův vnuk a současná hlava Habsbursko-Lotrinského rodu, arcivévoda Karel, který přednesl velmi osobní řeč o svém vztahu ke svému předkovi a následně přestřižením pásky zahájil samotnou výstavu.