Pro monarchii.cz

Republikánský étos lze budovat i na královských či ještě starších tradicích. Může být větší paradox? Zvolení nového prezidenta republiky slavíme mj. výstavou českých korunovačních klenotů. Paradox je to o to větší, že první Československá republika se zrodila z odporu vůči monarchii, korunovaným hlavám, aristokracii, katolicismu a vůbec všemu, co připomínalo staré časy. Republikánská forma nebyla náhodným, nechtěným dítětem ducha doby, ale projevem explicitní vůle a promyšleným krokem.

Podle průzkumu veřejného mínění uspořádaného bělehradskou agenturou SAS je téměř 40 % občanů Srbska (přesně 39,7 %) nakloněno myšlence obnovení monarchie. Proti je přitom pouze 32,2 %, zatímco 27,4 % na tuto otázku nemá vyhraněný názor. To je pro monarchisty poměrně přelomová událost, neboť tu poprvé ve věrohodném průzkumu veřejného mínění projevil větší počet lidí zájem o návrat k monarchii než o zachování republiky.

Po nedávném průzkumu veřejného mínění, který byl v souvislosti se změnou na nizozemském trůnu uspořádán v Německu a který ukázal výrazný nárůst zájmu o monarchii (19 % pro) proti průzkumu pouze o tři roku staršímu, a také významnou podporu mezi mladými (34 % pro), se tak jedná o další ukázku toho, že monarchie může obstát i v tomto demokratickém měřítku.

Český zemský sněm Koruny České monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska děkuje prezidentu České republiky za to, že i v tak hrozném stavu dostál své povinnosti odemknout komoru s českými korunovačními klenoty.

Pardubice 11.5.2013

Zdroj: Koruna Česká

Před pár dny jsem se pozastavoval nad tím, jak je svým způsobem zvláštní, jaké úctě a respektu se korunovační klenoty jakožto symbol Českého království těší v republice, která jako základní kámen své mytologie používá svržení monarchie, a jak je svým způsobem absurdní, že se korunovační koruna českých králů vystavuje na počest prezidentů, zejména když ten současný si bez okolků do monarchie kopne, když se mu to zrovna hodí (aby vzápětí státnicky přijal na Hradě britského prince). Ovšem když jsem to psal, rozhodně by mě nenapadlo, jak sám prezident dokáže tuto skutečnost podtrhnout.

Všechno jsme zbourali, jsme totálně vyprázdnění, nemáme se k čemu hlásit. Jediné, co nám zbylo, je ta česká královská koruna, ta proplula dějinami vítězně, říká historik Jiří Rak v předvečer výstavy korunovačních klenotů na Pražském hradě

Kontinuita v národních dějinách podle něj Čechům zoufale chybí. Jen ve 20. století jsme zažili tolik výkladů vlastní historie, že už lidé dějepisu nevěří.

Celý rozhovor (Aktuálně.cz)

Britský následník trůnu princ Charles se po mnoha letech zúčastnil po boku královny zahajovací schůze parlamentu. Zároveň bylo oznámeno, že královna Alžběta se letos poprvé po čtyřiceti letech nezúčastní zasedání představitelů vlád států Commonwealthu, které se koná v listopadu na Srí Lance – zastoupí ji právě princ z Walesu. Už loni během oslav diamantového jubilea přejali většinu povinností spojených s oficiálními cestami vévoda a vévodkyně z Cambridge a kancelář královské rodiny oznámila, že další zahraniční cesty královny budou posuzovány případ od případu a rozhodně už nebudou tak časté jako v minulosti. V souvislosti s pozvolna omezovaným kalendářem akcí doma ve Velké Británii to je jasnou známkou, že mladší generace královské rodiny budou do oficiální reprezentace zapojovány ve stále větší míře.

V příštích dnech nás opět po pár letech čeká událost, která pěkně dokládá ambivalentní vztah Čechů ke své monarchii.

Na jednu stranu jsme oficiálně republikou, která byla od počátku postavena na zavržení monarchie, vždy 28. října si to s velkou slávou připomínáme a dodnes z úst nejvyšších státních představitelů (když se jim to zrovna hodí), zaznívají ve jménu masarykovských republikánských tradic na adresu monarchie slova opovržení.

Podle průzkumu zveřejněného ve čtvrtek si každý pátý Němec přeje obnovení monarchie. V touze vyměnit prezidenta za nového císaře je mladá německá generace ještě horlivější.

Britské jubilejní oslavy, holandská abdikace královny Beatrix ve prospěch následníka trůnu a švédský královský porod způsobily, že evropské královské rody kralovaly i mediálním titulkům. Více než polovina z 1012 Němců zodpověděla v anketě volební společnosti YouGov pro tiskovou agenturu DPA, že se zajímají o monarchie jiných zemí. 19 procent dokonce vyslovilo přání o restauraci vlastní monarchie. Mezi lidmi ve věku mezi 18 a 24 lety vyskočilo toto číslo na více jak třetinu, přičemž ve věkové skupině nad 55 let se ve prospěch monarchie vyslovil každý šestý dotázaný.

Více: Monos

Přípravný výbor Sdružení pro blahořečení císařovny Zity v České republice zve na výlet a prohlídku zámku Eckartsau dne 18. května 2013.

Jedná se o barokní lovecký zámek v Dolním Rakousku, mezi Vídní a Bratislavou. Je to místo spojené s posledním pobytem císařské rodiny před jejich odchodem do exilu r. 1919.

Doprava po vlastní ose autem nebo autobusem (viz přiložená pozvánka), sraz před zámkem ve 13:30, společná prohlídka s průvodcem od 14 hodin.

Tradiční Audience u císaře Karla I. v Brandýse nad Labem, pořádaná každoročně poslední dubnový víkend, je vždy radostí pro duši každého monarchisty. Letos se však stala jedinečnou událostí, neboť akci navštívil sám následník českého trůnu JCKV arcivévoda Karel se svými dvěma dcerami. Zatímco jeho otec, zesnulý Otto von Habsburg, navštívil České země od pádu komunistického režimu několikrát, pro novou hlavu panovnického rodu to byla první krátká oficiální návštěva. A během této návštěvy hned poctil několik zástupců vojenských a občanských spolků ze zemí bývalé Rakousko-Uherské monarchie, které se sasazují o rehabilitaci společných dějin. Jedním z vyznamenaných byl také Jan E. Bárta, předseda našeho spřízněného sdružení Radecký 1766-2016, které bylo mimo jiné spolupořadatelem letošní audience.

Vřele doporučujeme k přečtení jeho zprávu o letošní Audienci, aby každý, kdo se akce nezúčastnil, zalitoval a mohl svou chybu příští rok napravit. Jak slavnostní sobota probíhala, se můžete podívat ve fotogalerii.

Amsterodam - Nizozemská královna Beatrix po 33 letech na trůně podepsala v královském paláci v Amsterodamu abdikační listiny a panovníkem se stal její nejstarší syn Willem-Alexander. Krátce poté oba přišli na balkon pozdravit shromážděný dav a nový král mu poděkoval za vyjádřenou podporu. Ve dvě hodiny odpoledne našeho času bude Willem-Alexander uveden na trůn v sousedním gotickém chrámu Nieuwe Kerk. Královský slib odvysílá ČT24 živě od 13:30.

Celý článek (ČT24)

Na nizozemský trůn po více než 120 letech usedl muž. Willem-Alexander měl dříve pověst floutka, ale časem se zklidnil a získal si srdce Holanďanů. Na rozdíl od své matky netrvá na tom, aby mu lidé říkali Jeho Výsosti.

Šestačtyřicetiletý Willem-Alexander je nejstarší syn pětasedmdesátileté královny Beatrix. Ještě za studií si díky zálibě ve večírcích a pivu vysloužil po vzoru značky chmelového moku přezdívku "Princ Pils".

Od té doby se však z floutka proměnil v respektovaného následníka trůnu, který je odborníkem na vodohospodářství i členem Mezinárodního olympijského výboru. Je také pilotem a svého času létal coby dobrovolník pro neziskové organizace v Africe.

Celý článek (iDnes.cz)

Nizozemská královna Beatrix v úterý dopoledne podepíše abdikační listiny. Vládu nad "zemí tulipánů a větrných mlýnů" po ní převezme její nejstarší syn Willem-Alexander. Stane se tak po třech královnách v řadě prvním mužem na nizozemském trůnu po více než sto dvaceti letech.

Populární nizozemská královna Beatrix se v úterý v deset hodin dopoledne středoevropského času po dlouhých třiatřiceti letech vlády vzdá trůnu. Odchod z vladařského postu stvrdí podpisem abdikačních listin v královském paláci v Amsterodamu. Na postu hlavy státu ji vystřídá její nejstarší syn, šestačtyřicetiletý Willem-Alexander. Vlády se formálně chopí ale až odpoledne složením přísahy členům parlamentu.

Celý článek (iDnes.cz)

Když před 33 lety usedala na trůn, Nizozemci královskou rodinu zrovna nemilovali. Byl rok 1980 a zemí zmítaly rozsáhlé sociální nepokoje. Heslo "Geen woning, geen kroning" (česky Žádný byt, žádná korunovace), které si na transparenty napsali okupanti domů v mnoha částech Nizozemska, se stalo symbolem nástupu mladé královny Beatrix k moci. Jí i celou královskou rodinu tehdy musely chránit zástupy policistů.

Oblibu Nizozemců si ale dokázala vybojovat. V úterý pětasedmdesátiletá královna po více než třech desetiletích abdikuje. Pochlubit se může mimo jiné tím, že má - přes četná kontroverzní rozhodnutí a pády - na své straně 80 procent Nizozemců.

Celý článek (Aktuálně.cz)

Nizozemsko oslavuje, celá země se oblékla do tradiční oranžové barvy. Slavnostní nálada panuje v očekávání úterního předání moci novému králi, nyní ještě korunnímu princi Vilému Alexandrovi. Do křesla usedne přesně po 33 letech vlády své matky Beatrix, která se ve věku 75 let rozhodla abdikovat.

Královskému uvedení do úřadu budou přihlížet oficiální zástupci mnoha zemí, existuje ale také seznam nezvaných hostů. Patří na něj i otec budoucí královny. Jorge Zorreguieta, který dceru nemohl doprovodit ani na svatební obřad, totiž šest let sloužil jako ministr v diktátorské vládě argentinské vojenské junty.

(...) Princezna Máxima tak pro přijetí některými občany musela ujít dlouhou cestu. (...) Jedenačtyřicetiletá princezna je nyní u veřejnosti velmi oblíbená, v nedávném průzkumu veřejného mínění získala dokonce větší podporu než její muž.

Celý článek (Aktuálně.cz)